Jsem proto rád, že se sporem mezi těžaři a státem na straně jedné a místními obyvateli a místní samosprávou na straně druhé zabýval také Senát, na jehož půdě byl v rámci veřejného slyšení dát dostatečný prostor oběma stranám k seriózní výměně argumentů. Během diskuse jsem znovu zopakoval, že jsem přesvědčený o tom, že v případě těžby by měly státní orgány brát ohled především na zájmy lidí, kteří žijí v dané lokalitě. Není přeci možné, abych stát při respektu práva na samosprávu ignoroval jednoznačný postoj místních radnic, že nechtějí těžbu štěrku na svém území a že navíc tento svůj postoj opírají o hrozbu ztráty jedné z nejcennějších surovin, tedy pitné vody pro stovky tisíc místních obyvatel. Jednoznačně jsem se tak postavil na stranu místních občanů a jsem přesvědčený o tom, že by politici nejen na lokální, ale i celostátní úrovni měli tento názor plně respektovat.