Ty však mizí v tajných, ale jinak vznosně znějících projektech, o jejichž pravém účelu můžeme zatím jen spekulovat. Do jisté míry za to může uprchlická krize, která na problém prapodivně financovaných a ještě hůře fungujících nevládních organizací poukázala v přímém přenosu. Ale nejde jen o uprchlíky, ale např. o nejrůznější „nátlakové“ spolky, různorodé aktivisty a také ekologické teroristy. Ti všichni se nechávají vyživovat veřejným rozpočty a přitom veřejnost mlčí a přihlíží, jak se naprosto netransparentním způsobem vyhazují z okna jejich daně. Jsem zastáncem toho, aby se také v této oblasti vyvětraly skříně a udělala se takovým praktikám jasná přítrž. Proto zpracovávám věcný záměr zákona, kterým si chci posvítit na financování neziskových organizací a především oddělit zrno od plev. Podporu si zaslouží malé vesnické spolky a organizace, které dělají skutečnou charitu. Ale v žádném případě ty „nevládky“, které tunelují veřejné rozpočty nebo vytváří nedemokratický nátlak na politiky i státní správu.