Je mně to velmi žinantní, nemám potřebu zacházet do detailů, ale zkrátka mně bylo hned před a při zahájení festivalu dáno jasně najevo, že nejsem vítaný host. Už toho hodně pamatuji, ale při podobné akci, kterých jsem se zúčastnil na desítky, jsem se s podobným přístupem setkal poprvé.

Proč to všechno píši? Určitě ne proto, abych dával na odiv nějakou svou ublíženost, kterou v tomto případě necítím. To opravdu ne, problém je mnohem hlubší, cítím úplně něco jiného a proto o tom píši. Ono totiž jde o umělce a jak vidno dosah „Pražské kavárny“ a spřátelených kamarádů (třeba Ztohoven) překročil hranice hlavního města. Nic jiného v tom bohužel není. Můj předchůdce v senátním obvodu Petr Pithart byl na Podzimní knižní veletrh nejenom vždy pozván, ale zasedal i v hodnotící porotě. Senátorem zde byl dvě volební období, přičemž v tom druhém zvítězil asi jenom o 20 hlasů! Já mám za sebou teprve polovinu svého mandátu a zvítězil jsem o 19%.