Vážené dámy, vážení pánové, milí přátelé,

před 75 lety, na začátku května roku 1945 byl konec 2. světové války na spadnutí. Adolf Hitler byl mrtev, 30. dubna v Berlíně spáchal sebevraždu. Přesto Praha stále nebyla svobodná.

Touha po svobodě v Praze vrcholila. Pražané se rozhodli přes rizika, přes oběti, které je čekaly, se nakonec zbavit fašistických okovů sami. Je symbolické, že Pražské povstání začalo bojem o pražský rozhlas. Bojem o svobodu slova.

Po počátečních úspěších začali pražští povstalci vidět, že boj bude nesmírně těžký. Německé jednotky byly dobře vybavené a dobře organizované. Proto Pražské povstání přineslo 3 tisíce obětí. Přesto Pražané bojovali. Nečekali a bojovali.