Senátor Vystrčil: Ještě vyšší hodnotou než zdraví je pravda

20.12.2018 18:10

Projev na 4. schůzi Senátu 20. prosince 2018 k zákoníku práce

Senátor Vystrčil: Ještě vyšší hodnotou než zdraví je pravda
Foto: archiv senátora
Popisek: senátor a místopředseda ODS Miloš Vystrčil

Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážené kolegyně, kolegové.

V té první části bych chtěl jenom říci, že pokud do takto závažného zákona, který je předkládán s poslaneckou iniciativou, se ještě navíc dostane přílepek v té podobě, jak tady popisoval pan senátor Goláň, případně pan senátor Bek, tak si myslím, že ta situace je ještě mnohem obtížnější v tom smyslu, že by se to dít nemělo, zvláště, když předkladatelem je velmi zkušený legislativec.

Teď k tomu vlastnímu zákonu. Paní poslankyně tady říkala, že zdraví je nejvyšší hodnotou. S trochou nadsázky chci upozornit, zdraví může být dobré nebo také špatné, nebo také pevné. Předpokládám, že paní poslankyně myslela pevné zdraví, že je nejvyšší hodnotou. Proč to říkám? Říkám to, protože si myslím, že ještě vyšší hodnotu než zdraví je pravda. A když se podíváme na zákon, tak je možná dobré si některé pravdy říci. Určitě je pravdou, že není dobře, pokud nemocný člověk jako nemocný chodí do práce a že bylo mnohem lepší, kdyby se léčil. Pak je ale také pravdou to, že peníze, které dostává člověk, když je doma a nechodí do práce, seberou z nemocenského pojištění. Pojištění se to nazývá proto, že je člověk tím pojištěn, aby dostával peníze, když je nemocen. Pojištění má tu vlastnost, že jednak to bývá tak, že nejste saturováni v plné hodnotě, pokud jste pojištěni, často, a někdy to může být i tak, že třeba první tři dny nebo dva dny nedostanete nic. Je to jakási spoluúčast toho pojistníka, který si platí nějaké pojištění a ta pravidla pojištění se schvalují zákonem. Tady to říkám, protože se mi v tomto smyslu vůbec nezdá ta narážka na Listinu základních práv a svobod, protože to je nemocenské pojištění. To je pojištění. Můžeme se bavit o tom, jestli to pojištění má mít vlastnost, že první tři dny pojistník nic nedostává, ale je to bych řekl nějaký standardní mechanismus, který se nějak nevymyká možnému přístupu. A potom je tam jedna důležitá věc, že samozřejmě když je někomu vypláceno pojištění ve formě mzdy, tak to někdo musí zaplatit. A teď je ta otázka. Tady velmi souhlasím s panem senátorem Štohlem, kdo to má platit. Jestli to má zaplatit zaměstnavatel, tak to potom znamená, že on ty peníze někde musí vzít. Když je někde bude brát, tak je buď vezme ze svého zisku, anebo peníze vezme jiným zaměstnancům. On je vezme jiným zaměstnancům. Poslouchejte dobře. A teď, když zrušíme karanční dobu, tak si myslíte, že to budou více využívat poctiví zaměstnanci nebo nepoctiví zaměstnanci. Myslím si, že to budou více využívat nepoctiví zaměstnanci. A pokud nepoctiví zaměstnanci budou využívat možnost placení nemocenského od prvního dne, tak kdo to zaplatí? Buď zaměstnavatel ze svého zisku nebo zaměstnavatel z peněz poctivých zaměstnanců. Takže tady nesouhlasím úplně s panem senátorem Štohlem v tom, že se to ostatních zaměstnanců netýká. Velmi se jich to týká. A týká se jich to v tom smyslu, že se klidně může stát, že z peněz poctivých zaměstnanců budou placeny prostředky, které budou dostávat ti, co třeba simulují nebo jak říkal pan kolega senátor Kubera, si doma malují. Neříkám, že to tak je, ale upozorňuji na to z toho důvodu, že v tom případě, pokud si myslíme, že by nemocenská v prvních třech dnech měla být placena, tak by bylo daleko férovější, kdyby to dělal stát. Kdyby to platil stát a stát, který vybere na nemocenském pojištění dnes více než vydá, by to měl zaplatit, říct já to udělám, protože pro mě je to dobré zdraví občanů tou nejvyšší hodnotou. Ale chtít to po tom zaměstnavateli znamená, když mu nedám možnost, aby si on zkontroloval, zda ten člověk opravdu chodí do práce, nechodí do práce, protože je nemocný, je poměrně neférové, resp. bych řekl do jisté míry jaksi nátlakové. Druhá věc, která se určitě stane a je pravdou také, že se může stát, že zvýšením nemocnosti se snižuje konkurenceschopnost toho zaměstnavatele, toho podnikatele. To znamená, že pokud přestane být konkurenceschopný, se může stát, že potom má méně zakázek a potom v nějakém okamžiku bude mít také třeba méně zaměstnanců. I to je nebezpečí, které je s tím návrhem spojeno, a bylo by velmi dobré, abychom si to uvědomili a velmi zvažovali, jakým způsobem k tomu přistoupíme. To znamená, připojuji se k tomu, abychom v této podobě a takto koncipovaný zákon zamítli, a pokud ne, tak abychom aspoň udělali tu věc, že těm zaměstnavatelům budeme minimálně 60 % z jejich předpokládaných navýšení výdajů kompenzovat.

Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV
reklama

Produkt zdarma za recenzi?

Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Toman (Trikolóra): Chceme klidné Strakonice

22:33 Toman (Trikolóra): Chceme klidné Strakonice

„Chceme klidné Strakonice. Nechceme rozhádané město, přinášíme klid a rozvahu.“ S takovým poselstvím…