Mě zatím ta vystoupí a ty podkladové materiály, které jsme dostaly, vedou k 3 dotazům.
Na úvod bych ale chtěl, protože většinou, když tady stojím, tak kritizuji nepřítomnost pana premiéra, tak dnes ocenit, že za námi přišel. Neděje se tak příliš často. A teď k těm dotazům.
K tomu prvnímu mě vedl velmi dobře zpracovaná zpravodajská zpráva našeho kolegy Tomáše Grulicha. Moje otázka na pana premiéra je, jakým způsobem se Česká republika snaží zabránit té neproporcionalitě, která je tady v rámci té deklarované solidarity a odpovědnosti k těm různým hraničním zemím, ve kterých je dnes velké množství migrantů. Mám tím na mysli ten rozdílný přístup např. oproti Itálii, Řecku a oproti tomu potom Maďarsku. Takže to je moje první otázka, zda v této věci se snažíme dosáhnout toho skutečně, aby ta solidarita a odpovědnost byla proporcionální.
Ta druhá otázka potom vyplývá z vyjádření pana premiéra, do jisté míry samo ocenění toho, že se podařilo České republice a některým dalším dosáhnout toho, aby nebyly přiděleny z hlediska přijímání migrantů jednotlivým zemím kvóty. To je určitě dobře. Oceňujeme to napříč politickým spektrem. Na druhé straně – má otázka směřuje k tomu, jakým způsobem tedy Česká republika bude migranty vybírat, přijímat. Jak bude vypadat ten proces. Já jsem se to snažil někde dohledat, ten další bod, který nám tady bude představen, bude pan premiér hovořit o národním programu reforem České republiky. Tam je odstavec 6.3.8 – strategie migrační politiky České republiky. To si dovolím tady přečíst, neboť je to velmi podobné, co tady někdy cituje pan kolega Kubera. Problematiku migrace pojímá vláda komplexně a strategicky. Její ekonomické přínosy jsou reflektovány v přípravě nové strategie migrační politiky České republiky, doprovázené komunikační strategií České republiky, o přínosech a dopadech migrace (oba dokumenty by měla v červnu 2015 schválit vláda). Jednou ze stěžejních zásad, jimiž se strategie bude řídit, je podpora legální migrace, která je pro stát a pro občany přínosná takovým způsobem, aby mohla Česká republika pružně reagovat na potřeby svého pracovního trhu a reflektovat dlouhodobé potřeby státu. Cílem komunikační strategie prostřednictvím veřejné diskuse je mimo jiné informovat o společenských dopadech migrace a změnit postoje veřejnosti. Takže nějaké obecné věty... Asi těžko v té strategii lze čekat něco jiného, pokud by to pan premiér tady dokázal konkretizovat, potom bych i ty obecné věty zase já dokázal tolerovat.
Třetí věc se týká toho dokumentu, který jsme dostali jako podklad. Tam se v části III. v bodě 13. zmiňuje také to, že na radě se jednalo v rámci té kapitoly Zaměstnanost, růst a konkurenceschopnost i o tom, že byla vzata na vědomí zpráva o hospodářské a měnové unii, jejíž vypracování si vyžádala v prosinci 2014 a požádala radu, aby ji urychleně posoudila. To znamená, moje otázka zní, jestli v té zprávě, která byla vzata na vědomí o hospodářské a měnové unii, se také jednalo o Řecku, o tom, jak to bude vypadat s měnovou unií z hlediska fungování a další existence a členství Řecka v měnové unii. To znamená, otázka zní, zda v bodě v rámci jednání o bodě 13. a braní na vědomí této zprávy se jednalo např. i o tom, co tady zase už bylo položeno jako otázka, do jaké míry a jakým způsobem, v případě, že Řecko setrvává dneska v měnové unii, pořád zůstává členským státem eurozóny, budou případně saturován jeho dluhy členskými státy, buď eurozóny, nebo celé Evropské unie.
Miloš Vystrčil
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
