Vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedo vlády,

já na základě té debaty, která tady zazněla, tak mám takové 2 poznámky. Prvně považuji za důležité, abych tady zastoupil pana předsedu výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Zbyňka Linharta, který dnes nemůže se jednání zúčastnit a který by tady určitě vystoupil a upozornil by na jednu věc, která je pro Českou republiku zásadní a důležitá. A to je, že naše kohezní politika v rámci České republiky, při porovnání toho, jak se vyvíjí kvalita života a rozvoj jednotlivých NUTS II, vypadá tak, že se ty rozdíly zvětšují. To znamená, rozdíl úrovně a kvality života mezi Prahou, Jihomoravských krajem a Plzeňským krajem na jedné straně, a Karlovarským krajem, Ústeckým krajem a částečně i Moravskoslezským krajem na druhé straně se zvyšuje.

Prostě přestože děláme tady kohezní politiku, existují na to data, je možné to ověřit. Kdyby tady byl pan senátor Linhart, tak by to už tady ukazoval na všech těch grafech. Jinými slovy my jsme v té kohezní politice neúspěšní. Když se potom díváme, čím je to způsobeno, a já to tady teď říkám z hlavy, protože původně jsem nepočítal, že bych k tomu vystupoval, tak je to způsobeno tím, že kromě těch evropských zdrojů, které jdou do těch regionů, a kde se dá říci, že třeba ten Ústecký kraj nebo ten Karlovarský kraj jsou mírně upřednostněny před těmi vyspělými kraji, tak potom se to naopak dorovnává národními zdroji a dalšími typy zdrojů, které potom způsobí, že vlastně všechny kraje dostanou na hlavu to samé, nebo dokonce ty vyspělé ještě více.

A souvisí to s tím, že prostě to celé nepočítáme dohromady. A ta kohezní politika je neúspěšná. A jedna z šancí této vlády, dle mého názoru, je, že to konečně někdo, i třeba ve spolupráci s naším výborem, spočítá všechno dohromady a podívá se na to, jestli skutečně to je tak, že dáváme nejvíce tam, kde to je nejvíce potřeba z hlediska rozdílu úrovně toho života, mimochodem i toho, podle jakých parametrů to budeme posuzovat, je docela problém. Není to nikde řečeno, které jsou to ty parametry, které říkají, jaká je ta úroveň života. Jestli je to kvalita životního prostředí, jestli to je průměrná mzda, nebo počet domovů důchodců, nebo počet vyloučených lokalit atd. A tohle všechno jsou věci, které z minulosti nemáme zvládnuté. A jediné, k čemu to vede, když vezmeme ty základní ukazatele HDP na hlavu apod., tak zjišťujeme, že ten rozdíl se prostě zvyšuje.