Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, vážené kolegyně, kolegové.

Ráda bych se také vyjádřila k návrhu zákona o pomoci v hmotné nouzi, který zde teď probíráme. Kolegové ze senátního sociálního výboru doporučili plénu Senátu novelu zákona zamítnout. A já se s tímto doporučení jednoznačně ztotožňuji, protože jsem přesvědčena, že tento návrh zákona bude pro obce dalším zklamáním. Má se jednat o zákon třikrát a dost, který má starostům poskytnout nástroj k vynucení pořádku a zkrátit dávky lidem, kteří se opakovaně dopouští vybraných přestupků a neplatí vyměřené pokuty. Ukazuje se ale, že restrikce nefungují a že potřebujeme hlavně prevenci, která bude koordinovaná a zaměřená na konkrétní lokality.

Návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi jde tedy stejným směrem, jak takzvané bezdávkové zóny, proti kterým jsem v roce 2017 spolu s kolegy Senátory podávala ústavní stížnost. Od roku 2017 uplynula dlouhá doba. Bezdávkové zóny mezitím zavedlo více než 103 obcí v České republice. Bohužel, obchod s chudobou se nezastavil, problematické lokality nezmizely, pouze jen nově příchozí do těchto lokalit nedosáhnout na dávky na bydlení. Návrh na opatření vnímám jako volání o pomoc obcí, které už vyčerpaly prostředky, jak bojovat s lidmi, kteří si z pokut nic nedělají a vědí, že si na nich obec stejně nic nevezme.