Pane předsedající, kolegyně, kolegové,

dovolte mi malou poznámku. Dlouhodobě totiž víme, že Hrad a vláda se zásadně rozcházejí v pohledu na klíčové zahraničněpolitické problémy. Děje se to opakovaně. Nedá se to příliš omlouvat ani vysvětlovat v zahraničí, ve světě. Místy to na mě dokonce působí tak, že pan prezident vůbec nereflektuje naše členství v Evropské unii. Ani to, že naše kroky je potřeba koordinovat.

To je vždy problém funkcí, takříkajíc, funkcí solitérních a funkcí kolektivních. Jinými slovy, prezident si může říkat, co chce, aniž by to procházelo jistou oponenturou. To v případě projednávání na vládě, nebo zde, v obou našich komorách Parlamentu, neplatí.