Vážené poslankyně, vážení poslanci,

tady se odehrává neuvěřitelný paradox. Já, která se mezi těmi 92 úctyhodnými osobnostmi, vy jste říkali muži, ale oni tam byly i ženy, kteří jsme se tehdy statečně postavili v říjnu 1988 a riskovali jsme vězení tím, že jsme podepsali petici. Já teda si nesmírně vážím aktivity všech lidí, kteří nasazovali svoji kariéru, kolikrát život v boji proti komunistickému režimu. Ale toto nebyl průlomový čin, průlomové činy tehdy byly jiné.

A abych zmínila za všechny, tak to byl Palachův týden, zatčení lidé včetně Václava Havla, podepsáni jedné petice v roce 2088 tak, jak vy to tady líčíte, že to bylo prostě hrdinské, a že proto to musíte schválit, abyste ocenili hrdinství nás, kteří jsme to podepsali. Vždyť to je prostě úplně fraška. Nezlobte se, já si to dovolím říct, protože jsem v tom disentu působila, samizdat jsem pomáhala přepisovat, takže tahleta historizující debata lidí, kteří jako vyzdvihují hlavní čin, něco, co ten hlavní čin vůbec nebyl. A od toho budeme teda odvíjet den samizdatu na další roky podle zákona.