Dobrý den, pane vicepremiére, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pročítám si zprávu a říkám si, že je učebnicovým příkladem, na kterém bychom si mohli vysvětlit význam úsloví, že pro stromy není vidět les. Setkáváme se zde se strohým popisem mnoha desítek různých přijatých opatření. Koncepčních dokumentů, směrnic, návrhů. Ty jsou sice tematicky utříděny, ale tím jejich zpracování v podstatě končí. Chybí rozlišení podle důležitosti a politické citlivosti. Chybí zobecňování a vyvozování trendů. Chybí analýza toho, kam se EU za celý loňský rok posunula. Jak se k tomu stavíme, co se nám podařilo, co se nám podařilo prosadit a co ne. Ve výsledku má celé toto pojednání pro vysvětlení a reflexi vývoje EU v daném období jen omezený přínos. To je také vidět, možná uvidíme na malém zájmu senátorů o projednání tohoto bodu, a jak pan vicepremiér avizoval před chvílí, vlastně je to taková formalita.

Pokud bychom se na minulý rok chtěli podívat jiným, zajímavějším pohledem, ba dokonce z mého pohledu podstatnějším způsobem, pak bychom si měli všimnout několika momentů. A to tváří v tvář volebnímu výsledku z voleb do Evropského parlamentu. Rok 2023 znamenal velký skok v prosazování Green Dealu. Především byla definitivně přijata většina opatření z balíčku Fit For 55, a to včetně nových emisních norem pro osobní automobily a dodávky, které mají přinést konec klasických spalovacích motorů, utužení systému obchodování s emisními povolenkami, uhlíkového cla, zostřené úpravy energetické účinnosti nebo nově vystupňovaných požadavků na podporu energie z obnovitelných zdrojů. Všechny zbývající návrhy z balíčku kromě návrhu zdanění energie byly loni fakticky uzavřeny. A formální přijetí proběhlo v prvních měsících tohoto roku.

Měli bychom si být vědomi toho, co tato a další greendealová opatření znamenají. Až si budou občané stěžovat na růst cen, měli bychom vědět, že za ně nemohou žádné války, ale právě tato euroopatření. Čeká nás velmi brzy růst cen zboží a služeb, růst životních nákladů, další regulace, další administrativní zátěž pro podnikatele i občany, zhoršení postavení českých podniků ve světové konkurenci, ohrožení automobilového průmyslu i osobní mobility občanů, zaostávání Evropy před zbytkem světa, snižování životní úrovně.

Co jsme proti schválení těchto škodlivých předpisů udělali my? Řadu těchto návrhů jsme možná kritizovali, nebyli jsme z nich nadšeni, varovali jsme před přehnanými ambicemi, ale nakonec jsme neměli sílu vzdorovat. Maximálně jsme se jako ČR v některých případech zdrželi hlasování.