Konzervativní svět bývá často představován jako šedivý, uzavřený a nudný. Ve skutečnosti je ale stejně pestrý jako ten progresivní, jen svou barevnost nevyvěšuje na odiv.
Konzervativec nepotřebuje křičet, že je jiný, protože jeho odlišnost je přirozenou součástí života, ne manifestem.
Paradoxně právě tento svět bývá mnohem individuálnější a rozmanitější. Zatímco progresivní prostředí často směřuje k jednotnému postoji a „správnému“ názoru, konzervativní lidé si svou svobodu prožívají tiše, po svém a bez potřeby veřejného potvrzení. A možná právě v tom spočívá jeho skutečná barevnost, v tichém bohatství odlišností, které nepotřebují dav, aby měly smysl.
Mnoho lidí si dnes pod pojmem konzervativec vybaví karikaturu z historických filmů, přísného, bigotního věřícího s pochodní, který hlídá hranice správné víry a pořádku. Tahle představa má ale s realitou pramálo společného. Moderní konzervativec není dogmatik, jeho síla spočívá v úctě k osvědčenému, nikoli v odporu k novému. Chápe, že minulost není vězení, ale zkušenost, základ, na kterém lze stavět budoucnost, nikoli pouta, která by ji měla svazovat.
Ve skutečnosti konzervativní myšlení často vychází z hlubokého respektu k rozmanitosti lidských cest a k přirozenému řádu, který nevznikl dekretem, ale životem samotným. Tam, kde progresivní přístup někdy vidí nutnost revoluce, konzervativec hledá evoluci, proměnu, která má smysl, protože vyrůstá z kořenů, ne z módy.
Konzervatismus tak není temný kout dějin, ale klidná a barevná zahrada, kde se různé květy učí růst vedle sebe bez potřeby křičet, že právě ony jsou ty správné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Je konzervatismus řešením dnešních problémů?
autor: PV
