Pane předsedající, děkuji za slovo.

Byla jsem tak trošku oslovena, vyzvána, aniž bych to čekala, přiznám se, že o žádných kalíšcích s míčky nevím. Nevím, jestli si to pan předseda nějak popletl, opravdu nevím o žádných míčcích, ale dobrá. Omlouvám se panu předsedovi, ale nevím.

Teď tedy k tomu, co tady bylo řečeno.

Řeč pana předsedy Senátu byla velmi dlouhá a emotivní. Ani jsem si nestačila dělat poznámky. Ale to podstatné, co řekl, co mě zaujalo, je, že bychom měli jednat o tom, co se lidí týká, co lidé potřebují. Jestliže se domníváme, že jednání o klimatických změnách a o sérii adaptačních opatření, která musíme přijmout, aby lidé v těch změněných klimatických podmínkách mohli žít, nebo opatření, která možná se podaří zmírnit, rozsah těch klimatických změn, že nejsou pro ty lidi, tak já tedy musím říct, že rozporuji to, že pan předseda Senátu říká, že to není pro lidi. Naopak, je to pro lidi velmi důležité.