Teď přemýšlím s oslovením. Vážený pane ministře, ještě jednou vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych vás seznámila s tím, co předkládá Senát k vašemu zvážení tak, abyste rozhodli o návrhu, který je vám předložen ze Senátu.
Senát zařadil tisk na svou 4. schůzi a projednal jej dne 16. ledna 2017, kdy svým usnesením číslo 37 rozhodl vrátit návrh novely zákona se 40 pozměňovacími návrhy zpět Poslanecké sněmovně k novému rozhodnutí. Projednání návrhu novely zákona bylo v Senátu stejně jako v Poslanecké sněmovně provázeno delší živou diskusí. Témata vystoupení senátorů se týkala zejména odlišných postojů k rozsahu, cílům a podmínkám ochrany přírody právě v Národním parku Šumava. Pozornost věnovaná Národnímu parku Šumava, tak jak o tom hovořil pan prezident, je především dána začleněním řady obcí přímo do chráněného území a současně dílčím zájmem na intenzivnějším hospodářském a rekreačním využití tohoto rozlohou největšího národního parku u nás.
Při projednání na plénu Senátu bylo předloženo 54 pozměňovacích návrhů. Těsnou většinou 38 hlasů při krovu 37 hlasů byly jedním společným hlasováním přijaty pozměňovací návrhy, se kterými si dovolím vás teď v 16, resp. 15 bodech seznámit, protože se vede široká mediální debata a není vždy jasné, co bylo přijato. Věřím, že mnoho z vás se samozřejmě s těmi pozměňovacími návrhy detailně seznámilo, přesto si myslím, že je třeba jednoznačně krátce říct, co bylo přijato a co Senát tedy předkládá.
Za prvé se tedy vypouští základní definice národního parku a vypouští se z ní dlouhodobý cíl ochrany nerušeného vývoje přírody na převažující ploše parku. Dále rozvoj obcí a krajů, vzdělávání, turistika a rekreace, má mít na celém území národního parku stejnou prioritu jako ochrana přírody. Umožňuje se měnit vodní režim s cílem zlepšení retenční schopnosti krajiny na celém území parku. Návrh zákazu používání pyrotechniky schválený Poslaneckou sněmovnou se mění pouze na zákaz používání pyrotechniky se zvukovými efekty. Rozšiřuje se výjimka možnosti používání biocidů mimo zastavěná území nejen v zahradách, ale také v lesních školkách. Ruší se možnost používat biocidy v budovách mimo zastavěná území. Klidová území budou moci být navrhována a vyhlašována pouze v zóně přírodní a přírodě blízké. Stanovuje se, kdy je možné rušit vyhrazené cesty nebo trasy.
V definici zóny přírodní se umožňuje nerušený průběh pouze, a teď se tam přidalo slovíčko přirozených přírodních procesů. Z definice zóny přírodě blízké se vypouští cíl, kterým je obnova přírodě blízkých ekosystémů. Zařazení území, která nesplňují charakteristiku zón pro zařazení do jednotlivých zón ochrany, se omezují nejvýše na 10 %. Doplňuje se, že při vymezení a změnách jednotlivých zón, které stanoví MŽP vyhláškou, bude podkladem zhodnocení plnění účelu a cílů jejich vymezení. Vypouští se 15leté moratorium na změny jednotlivých zón od nabytí účinnosti vyhlášky.
Pro provádění výjimečných zásahů, vyjmenovaných výjimečných zásahů v přírodní zóně, se vypouští podmínka jejich nezbytnosti z důvodu ochrany života, zdraví osob a majetku. Preventivní opatření proti vzniku lesních požárů lze provádět podle našeho senátního návrhu bez předchozího projednání s orgánem ochrany přírody a zohledněním cílů národního parku. V zóně přírodní lze, pokud to není v rozporu s cílem ochrany, provádět regulaci nejen spárkaté, ale veškeré zvěře. Stanovuje se, že v přírodní zóně má být prováděna údržba a veškeré opravy cestní sítě, stejně jako značení a údržba běžkařských tras.
V zóně kulturní krajiny nelze provádět opatření, která jsou v rozporu s účelem národního parku. Tam je to tedy změněno - původně tam bylo: která ohrožují předmět ochrany, nyní tam musí být přímo v rozporu. Vypouští se definice rady národního parku jako iniciativního a konzultačního orgánu pro záležitosti příslušného národního parku. Návrh zón národního parku, klidových území, cesty, trasy navržené v klidových územích je orgán ochrany povinen dohodnout nově se všemi zástupci obcí a krajů zastoupenými v radě. Nedojde-li k dohodě, rozhodne MŽP o námitkách obcí a krajů ve správním řízení. Vypouští se výjimka pro lesy zařazené do přírodní zóny, podle které se neměly zahrnovat do výčtu závazných ustanovení hospodářských lesních plánů. Stanovuje se, že mimo území zastavěné a zastavitelné plochy obcí nyní vymezené ve třetí zóně ochrany přírody v Národním parku Šumava, se považují za zóny kulturní krajiny tyto oblasti až do doby vymezení zón podle novely zákona.
Toto tedy jsou pozměňovací návrhy, které byly přijaty tou těsnou většinou jednoho hlasu. Při následném hlasování na plénu Senátu se senátoři naprostou většinou 68 až 70 hlasů shodli na nápravě legislativních a legislativně technických nedostatků, jako například upřesnění složek záchranného systému, které mají v nezbytně nutných případech vstup do všech částí národního parku, sjednocení odkazů, práv a povinností, ve kterých byly některé nepřesnosti. Upřesnilo se také právo na náhradu vzniklou vlastníkovi nebo nájemci pozemku, pokud je povinen zdržet se zásahů měnících významně stav pozemku do doby vyhlášení záměru území za zvláště chráněné.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, z výše uvedeného stručného přehledu Senátem přijatých pozměňovacích návrhů je zřejmé, že Senát se rozhodl posílit pozici obcí, zmírnit některé podmínky ochrany a rozšířit nad podmínky stanovené v Poslanecké sněmovně možnosti dalšího využití území mimo vlastní cíl ochrany přírody. V konečném hlasování se pro vrácení návrhu novely zákona vyslovilo 54 ze 72 senátorů, 11 bylo proti. Z pozice, resp. z role garanční zpravodajky Senátu a mého pověření předložit výsledky projednání v Senátu vám, poslancům a poslankyním, žádám Poslaneckou sněmovnu o vyslovení souhlasu s novelou zákona ve znění postoupeném ze Senátu. Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
RNDr. Jitka Seitlová
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
 modified.jpg&id=15480)
