Senátorka Syková: Lékařský a biomedicínský výzkum může přinést mnoho dobrého, ale je také spojen s množstvím etických problémů

24.04.2016 18:50 | Zprávy

Tento týden se v prostorách Senátu konala konference na téma „Problémy současné bioetiky“. Uspořádal ji Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).

Senátorka Syková: Lékařský a biomedicínský výzkum může přinést mnoho dobrého, ale je také spojen s množstvím etických problémů
Foto: senat.cz
Popisek: Senátorka Eva Syková

Konferenci zahájila senátorka Eva Syková, místopředsedkyně pořádajícího výboru a 1. místopředsedkyně RVVI. Mezi účastníky byl také předseda RVVI a místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.

„Lékařský a biomedicínský výzkum prochází prudkým rozvojem. Základní i klinický výzkum může přinést pacientům mnoho dobrého, ale je také spojen s množstvím etických problémů. Bioetika se dnes musí zabývat velmi širokým okruhem otázek, jako je in vitro fertilizace, klonování, využívání embryonálních kmenových buněk, příprava indukovaných pluripotentních buněk či editování genomu. Nové poznatky nelze ignorovat. Je třeba se s nimi vypořádat a pokusit se je využít ve prospěch medicíny,“ řekla senátorka Eva Syková v úvodu konference.

Na konferenci přednesli svůj příspěvek místopředseda RVVI a předseda Bioetické komise RVVI prof. Petr Dvořák, člen Mezinárodní bioetické komise UNESCO a předseda České společnosti pro neurovědy prof. Josef Syka, vedoucí Centra pro bioetiku a zástupce přednosty Ústavu humanitních studií 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy doc. Jan Payne a odborník na zdravotnické právo JUDr. Ondřej Dostál.

Prof. Dvořák a prof. Syka představili nejvýznamnější oblasti výzkumu, s nimiž jsou nové etické výzvy spojeny. Patří k nim mimo jiné sekvenování genomu a bioinformatika, kmenové buňky vytvořené genetickou manipulací, materiálové a tkáňové inženýrství, editace genomu a genová terapie, reprodukční medicína a klonování, buněčná terapie či xenotransplantace. Podle prof. Dvořáka vyřešení těchto výzev vyžaduje otevřenou a pravdivou komunikaci s veřejností, nezpochybnitelný informovaný souhlas pacientů, kteří se účastní klinických studií, transparentnost výzkumu a preklinických testů a udržení důvěry v jednotlivé vědce a lékaře.

Přednášející vyjádřili přesvědčení o nezbytnosti pokračování tohoto výzkumu, vyjadřovali se mimo jiné k provádění klinických studií a nadějným výsledkům výzkumu v oblasti kmenových buněk. JUDr. Dostál podrobně vysvětlil právní aspekty užití experimentálních metod. Přednášející dále zdůraznili, že uplatnění nových léčebných postupů bude pomalé, je cenné pokračovat ve schválených klinických studiích, které nelze předem podmiňovat jejich vysokou účinností. Tu nelze vždy zaručit ani u terapií, které již byly schváleny a v praxi jsou běžně využívány. „Jedinečnost každého člověka je tím imperativem, jímž bychom se měli řídit a který vyžaduje, abychom pro pacienty učinili vše, co je v našich silách,“ podtrhla na závěr konference senátorka Eva Syková.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Kdo seje vítr, sklidí bouři

Vážená paní Pekarová, nemyslíte, že "nešťastná vyjádření" používá soustavně pětikoaliční vláda vůči svým občanům, kteří mají výhrady ke způsobu jejího vládnutí a nazývá je dezoláty a proruskými živly? Je to skutečně slušné a s respektem k odlišným názorům? Zdravím a doufám v odpověď.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zahradil (ODS): Podobnost s rokem 1968 pokračuje

18:09 Zahradil (ODS): Podobnost s rokem 1968 pokračuje

Reakce na svém veřejném facebookovém profilu na odstoupení Joe Bidena z prezidentských voleb