Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové, já jsem napřed vůbec nechtěla vystupovat, ale pár poznámek si neodpustím. Mnoho řekli už mí předřečníci, takže se nebudu opakovat, škrtala jsem si tady. Úvodem možná překvapím pana ministra, že já bych v podstatě s velkou částí byla schopna i souhlasit, to, co říká, i s některými logickými úvahami, kdybych vnímala tento návrh zákona jen takto selektivně.

Pár poznámek řeknu i přesto, že vím, že je opravdu rozhodnuto, už jsme tady k tomu debatu vedli, ale myslím si, že senioři si tady některá slova nebo některé myšlenky zaslouží, aby tady byly vysloveny. A přesto vím, že můžeme mít stokrát argumenty. Já si na to tedy těžko zvykám, protože u soudu, když je řeknete, tak uspějete. Tady argumenty někdy moc bohužel neplatí. Teď to myslím v obecné poloze, ne ve vztahu k tomuto zákonu. Ale tak už to chodí. A já se s tím budu muset nějak vyrovnat. Padlo tady, a to bych také podepsala všemi deseti, že nebudeme projídat budoucnost.