Trvalý růst světové populace, který se aktuálně pohybuje kolem 79 mil. lidí ročně, se bude velmi pravděpodobně zrychlovat. Akcelerace povede k dalšímu poklesu disponibilní výměry zemědělsky využitelné půdy připadající na jednoho obyvatele Země, která „v roce 2009 činila pouze 0,2 ha, což bylo o polovinu méně než před padesáti lety“. K redukci půdních zdrojů ovšem dlouhodobě dochází také v důsledku dalších vlivů, zejména zástavbou, erozí, zasolením, desertifikací apod. Nic nenasvědčuje tomu, že by se podařilo tyto neblahé vlivy zastavit nebo alespoň omezit. Jejich pokračování i zrychlování lze se vší pravděpodobností předpokládat. Perspektivní nedostatek zemědělsky využitelné půdy si uvědomují mnohé vlády i korporace a kupují nebo pronajímají v zemích, které prodeje a nájmy umožňují, tisíce hektarů půdy v očekávání jejího globálního nedostatku a s perspektivou pokračujícího růstu cen agrárních surovin a potravin.

Vzrůstající zájem o půdu a riziko jejího nedostatku navíc výrazně zvyšuje úsilí nahradit omezené a stále nákladnější zdroje fosilních paliv obnovitelnými zdroji energie, mezi kterými zaujímají významné místo energeticky využitelné rostliny. V posledních letech rozsah požadavků na půdu v zájmu produkce energeticky využitelných plodin dynamicky vzrůstá a také tento trend bude pravděpodobně pokračovat.

Z posledního návrhu projednávaného ve Sněmovně bylo cítit intenzivní zájem významných státních a podnikatelských subjektů zjednodušit zábory zemědělské půdy a omezit odvody, které by tyto subjekty měly za zábor platit.