Washington - nepáře se s ním ani v posledním komentáři – si nárokuje „exteritorialitu své jurisdikce“. Moc vlastních soudů nad každým, kdo se mu samému - či kterékoli „americké zájmové skupině“ - postaví na zadní. Chybí-li jiná záminka, „nařkne ho, aniž se obtěžuje s důkazy, z terorismu“.

Pikantní ilustrací je i Švýcarsko. Washington je donutil „zrušit legislativu, garantující bankovní tajemství“. „Švýcarsko je údajně demokracií, o jeho zákonech však rozhoduje Washington, a nikoli ti, koho si zvolili sami Švýcaři.“

Variací na stejné brdo je i nedávný „fotbalový skandál“, mířící přitom hlavně proti Rusku. FIFA je mezinárodní asociací, sídlící v tom samém Švýcarsku. Amerika sem ovšem „vysílá agenty FBI i zatýkat jeho občany. Zkuste si představit švýcarské federální agenty, vyslané do Spojených států deportovat odtud Američany do vězení.“

„Pokutu ve výši 9 miliard dolarů uvalil Washington na francouzskou banku.“ Protože prý „nedodržela jeho sankce proti Íránu“. Tvrdit, že „americkými sankcemi se musí poslušně řídit i jiné suverénní země, je s právem v příkrém rozporu“. Tady je Washington pošlapal hned třikrát. „Zfabrikovanou lží“ byly totiž už samy „důvody“ sankcí.

Nemenší arogancí hýří i nátlak, nutící francouzskou loděnici nesplnit závazek vůči Rusku. Smlouva je za miliardy dolarů. Francie přišla o zisk i práci pro spoustu lidí. Jen „kvůli lekci Rusku, že se v případě Krymu rozkazy neřídilo z Washingtonu“.