Je emeritním profesorem newyorské Binghamton University a Saint Mary´s University v Halifaxu. Autorem 64 knih v 29 jazycích. I více než šesti set vědeckých statí (pro American Sociological Review, British Journal of Sociology, Social Research či Journal of Peasant Studies). Své poslední téma rozvíjí takto:
 
„Krajní pravice už v západním politickém diskurzu není panenkou v koutě. Přesunula se do jeho těžiště. Nezávisí už na příspěvcích lokálních stoupenců; financují ji největší globální korporace. Masová média ji už neodbývají. Těší se přednostní publicitě, vyzvedávající její ´dynamickou´, ´transformativní´ dominanci.“

Kontext je nasnadě. Tkví v „rostoucí nejistotě“,„kolabujících trzích“ a „endemické korupci v nejvyšších patrech“, jejichž souběh vede k „erozi konkurenčního prostředí“. V tom, že „většina pracovní síly napříč světem konfrontuje masivní přesuny veřejných statků do rukou stále nepočetnější oligarchie“. V tom, že ani „rámec činnosti politické opozice už nedefinuje politika, točící se kolem voleb“.

„Pohyb kapitalismu už, v teorii ani v praxi, nestojí na rozumu a prosperitě.“ Dominují mu „exekutivní zvůle, mediální manipulace a arbitrární intervence policejního státu“. Stále víc tak sází i na „eskadry smrti, pasované na ´speciální síly´, i na ´rezervní armády´ paravojenských fanatiků“.
„Nový mocenský blok je tak fúzí velkobyznysu, nebývale  mobilních zámožných profesionálních tříd, elitně vycepovaných technokratů a kádrů etmo-religiózního fanatismu, mobilizujících masy.“

Neslučitelnost takových kontrapunktů je jen zdánlivá. Ve skutečnosti je pojí detailní dělba práce. Zadáním „etno-religiózních fanatiků je budovat spojení mezi korporátně-kondotiérskou elitou (´corporate-warlord elite´) a masami“.  Hypnotizují je hlavně „brnkáním na strunu ´společné´ náboženské či etnické identity“. „Technokraté elitám rozvíjejí informační systémy, formulují ´imidže´ a ´mesidže´, tahající masu za nos, a projektují jejich ekonomické programy.“

Lídr vítěze indických voleb Nanendra Módí byl roky „členem hinduistické fašistické paravojenské organizace Raštríja Svajamsewak Sangh (RSS), opřené o tři komponenty“: „multimiliardářský sponzoring korporátní Indie z tuzemska i  zahraničí“, „tisíce mimořádně mobilních IT specialistů, zajišťujících masivní propagandistickou kampaň“ a „statisíce aktivistů RSS, šířících mezi milióny vesničanů rasistickou doktrínu ´Hindutva´“.