Slogan sil, ordinujících zemi výmaz z politické mapy, zní přímočaře: „Moldova jako stát se se ukázala neživotná, a co nejdřív se proto musí spojit s Rumunskem. ´Unionisté´ působí v mocenských strukturách a pod různými značkami i v řadách opozice, pořádající mítinky za předčasné parlamentní volby.“
„Unionistický (prorumunský) státní převrat“ je v plánu ke „100. výročí takzvaného ´velkého rumunského sjednocení v roce 1918´, kdy byly po rozpadu Rakouska-Uherska k rumunskému království připojenymaďarská Transylvánie a Bukovina (na jihozápadě dnešní Ukrajiny)“.
Moldovské „´unionisty´ ponouká Bukurešť“. Množí se „příznaky, že projekt ´Sjednocení-2018´ (´Unirea-2018´) dostal zelenou i z klíčových metropolí euroatlantického Západu“. Deutsche Welle to 5. února – na frekvenci, vysílané v rumunštině – podala v následujícím staniolu: „Většina členů moldovské vlády deklarovala porozumění na politické úrovni, že tomu, čím Rumunsko podmiňuje poskytnutí úvěru ve výši 150 miliónů euro, je nezbytné vyhovět. Bez těchto peněz už vláda není s to vyplatit ani mzdy a důchody.“
Seskupení „Prietenii Unirii (Přátelé sjednocení)“, do nějž se srotilo 40 rumunských poslanců a senátorů, vzniklo už 10. února 2015. Pod příslibem, že scénář anšlusu i náležitě „rozpoložkuje“.
Už šest dnů nato Anna Gucu - šéfka moldovské strany „Pravice“, ač teprve na prahu registrace – vyzvala své spoluobčany „podepisovat ´Deklaraci sjednocení s Rumunskem´“. Lejstro, jež navrhla, má fazónu předlohy zákona. Právě na ten ho má brzy pasovat moldavský parlament.
Přidal se „moldovsko-rumunský oligarcha a bývalý premiér Moldovy Ion Sturza“. Podmínky, na něž Bukurešť zmíněnou půjčku Kišiněvu váže, opentlil symptomaticky: „Rumuni před branami! Poprvé od roku 1812 na sebe Rumunsko bere odpovědnost za území mezi Prutem a Dněstrem– Republiku Moldova“.
„Bukurešť, postrkovaná Washingtonem, se do ´odpovědnosti´ za anexi Moldovy hrne. Když moldavský premiér Pavel Filip navštívil 26. ledna Bukurešť, dostalo se mu ujištění, že v případě aktivizace protestních akcí v Kišiněvě je na rumunskou pomoc spolehnutí.“ Podle „Dohody o vojenské spolupráci z roku 2013 lze totiž do Moldovy vyslat i rumunské karabiniéry“.
„Projekt ´Velkého Rumunska´ ve své klasické podobě předpokládá, že ´sjednocení´ do Rumunska včlení Moldovy, Podněstří a rovněž část Ukrajiny (Bukovinu a Oděskou oblast).“
„Viceprezident Liberální strany a primátor Kišiněva říká: ´Sním o tom, že ta prokletá hranice zmizí a my budeme znovu jeden národ a jedna země…V jedné zemi nás čeká úplně jiný úděl.´“ Dorin Kirtoake, jak zní jeho celé jméno, je člověkem Vláda Plachotňuka – „oligarchy a faktického pána Moldovy“, v „byznysu krom jiných i partnera Petra Porošenka“, „´génia´ moldovské politické zkázy“. Svůj sen o „spojení dvou rumunských států“ – coby „jediném řešení systémové krize Republiky Moldova“ – primátor nedávno deklaroval i přímo před zraky rumunské hlavy státu i premiéra.
V Moldově je parlamentní většina v rukou strany, již má Plachotňuk plně pod kontrolu. Chce toho využít ke svému zvolení prezidentem země. Mandát stávající hlavy státu Nicolae Timoftiho končí už v březnu. „Moldovští ´unionisté´ anoncovali i vznik televizního kanálu Unirea TV.“
„Rumunsko si vydobylo renomé druhé východní bašty NATO (hned poPolsku). Projekt ´Velkého Rumunska´ ladí skvěle s polským projektem ´Intermaria´ - bloku států proti Rusku, sahajícího od Baltu až po Černé moře. Bez rumunského ´velkého sjednocení´ se ten protiruský baltsko-černomořský oblouk neobejde.“
Dmitrij Čubašenko, šéf populárního kišiněvského média Panorama, to komentuje následovně: „´Spojení´ Moldovy a Rumuska se stane zrychlenou variantou euroatlantické integrace.“ Čistě parlamentní habaďůrou „posune rumunskou hranici dál na východ“. Sami „občané Moldovy se jednoho rána probudí a budou jak v Evropské unii, tak v NATO“.
Rumunsko za to vydá 150 miliónů euro. Z moldovských bank jich nedávno zmizelo několik miliard. Byl to jen další tunel „postkomunismu“? Nebo i přípravný krok „anšlusu“?
„Kavárna“ mu uspořádá čepobití. Tím méně bezpečí nadělí nám vše a celé Evropě. Tím níž se propadne „průměr“ HDP a životní úrovně EU. Tím grotesknější berli si pořídí švindl, fixlující naše „přibližování k úrovni vyspělých tržních demokracií“. Tím rychleji se – pokud jde o „eurodotace“ – posuneme z pozice příjemce mezi čisté dárce.
PhDr. Josef Skála, CSc.
- KSČM
- historik, publicista a editor revue Střípky ze světa
- mimo zastupitelskou funkci
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
