Mlčení bývá i vrcholem moudrosti. Jindy však známkou bezradnosti. To trapné ticho je načase prolomit:
V původním scénáři byl i student, zabitý doopravdy. Šarže, která tu intriku měla spáchat, se postavila na zadní. Růžička alias Šmíd byl až „nouzovým řešením“. Vyklubala se z něj šarže, zdravá jako řepa. Tak civilizovaně tu moc neodevzdal ještě nikdo. „Zákaz komunistů“ by si dal vlastní gól. „Pravdolásce“ by serval i „demokratické“ monstrance. Co by si počala loupež tisíciletí, přijít i o ně už tehdy?
Pomohla by si „zákazem“ jen pro ty, kdo nikam nepřeběhli? „U komunistů“ byla i kvanta korouhviček. Prahly po kariéře za každého režimu. Měl se ten „zákaz“ týkat jen politiky? A proč ne i „práva privatizovat“? Nářky nad zmařeným „zákazem komunistů“ lezou na křehký led.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV