Zato „na spodním konci žebříčku figurují Bulhaři s prachšpatnými 4,8 bodu. Jen o poznání spokojenější jsou Řekové, Portugalci, Chorvati a obyvatelé pobaltských republik. Vysoká spokojenost na Severu a nespokojenost na Jihu a Východě má hlavně finanční kořeny. Jsou-li dotázáni jmenovitě na ně, klesá spokojenost Bulharů dokonce na 3,7 stupně a také Řekové /4,3/, Portugalci /4,5/ a Chorvati /4,6/ vykazují s méně než 5 body výsledky extrémně špatné. Oslavné nálady na adresu společné Evropy jsou v těchto zemích neznámým pojmem garantovaně.“ A „rozdíly se neustále zvětšují“.

Poněvadž „Dán si v průměru přijde na 24.364 EUR čistého ročně, Švéd stále ještě na 26.640 EUR a Fin na 23.763 EUR. Německo se svými 20.668 EUR figuruje v horní části středního pole. Čisté příjmy Poláků, Chorvatů a obyvatel Pobaltí oscilují kolem čtvrtiny německých příjmu. Bulhar si ročně přijde v průměru na 3.332 EUR a Rumun dokonce na 2.315 EUR, tedy méně než desetinu dánského příjmu.“

„Rozdíly, ač ne tak dramatické, však dělí i samotné ´jádro Evropy´. Obyvatel Hamburku či Mnichova má v průměru zřetelně vyšší příjem, než ten v zemědělských regonech Brandenburska nebo Saska–Anhaltska. Cílem ´jednotné Evropy´ je však tyto mezery postupně zacelit. Má-li se toho dosáhnout, musí mzdy v chudých regionech růst podstatně rychleji než v těch bohatých. Jinak se nůžky budou rozevírat stále víc. A přesně to se v Evropě děje. Zatímco například průměrný příjem Švédů stoupl v letech 2010 až 2015 o 35 %, růst příjmů Bulharů a Rumunů o 10, resp. 14 % byl mnohem pomalejší.“

„Zvlášť problematické je to, že v některých zemích průměrné příjmy neklesají jen relativně,  ale dokonce i absolutně. Například Chorvati museli v roce 2015 vyjít se o 6 % s méně penězi, než před pěti lety. V Itálii činila ztráta 1 %, v Portugalsku 3 %, ve Španělsku 9%, na Kypru 15%, a v Řecku dokonce neuvěřitelných 37%. Dnes je řecký průměrný příjem na úrovni toho českého. Před pěti lety vydělával Řek v průměru dvakrát víc než Čech.“

„Chudoba se zabydluje na periférii. V Česku a mnoha švédských, dánských a finských regionech je podle Eurostatu akutně ohroženo bídou a sociálním sestupem méně než 15 % obyvatelstva. V Řecku je to 35,7%, v Rumunsku 37,4% a v Bulharsku dokonce 41,3 %. Na celé jižní a východoevropské periférii činí kvóta chudoby mezi 23,4% v Polsku a 30,9% v Lotyšsku. Některé regiony, jako například Sicílie, jsou se svými 55,4% chudobincem Evropy.“