Skopeček (ODS): Netahá nás Česká národní banka za nos?

08.04.2020 12:05

Projev na 44. schůzi Poslanecké sněmovny dne 8. 4. 2020 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon o České národní bance ve zkráceném jednání

Skopeček (ODS): Netahá nás Česká národní banka za nos?
Foto: Archiv Jana Skopečka
Popisek: Poslanec Jan Skopeček
reklama

Děkuju pěkně za slovo. Potkáváme se tu a budeme diskutovat téma, které už jsme tu, mám pocit, diskutovali milionkrát jak tady na půdě Poslanecké sněmovny, tak na nejrůznějších fórech, které jsme v rámci rozpočtového výboru projednávali.

Já bych jenom chtěl upozornit na to, že ta novela zákona je tu od roku 2016. A proto bych byl velmi ostražitý a nabádal vás k tomu zauvažovat, jestli náhodou tato situace - stav legislativní nouze - není spíše zneužit k tomu, abychom tuto normu, o kterou se Česká národní banka snaží od roku 2016, tak jestli nevyužíváme tohoto stavu k tomu, aby to bylo konečně schváleno.

Chci říct, že jde o poměrně zásadní novelu zákona o České národní bance a že jde o poměrně zásadní rozšíření nástrojů měnové politiky. A musím se trošku usmívat nad argumentací České národní banky, protože když sem přišla s tím zákonem prvně, tak ho komentovala jako technickou harmonizační novelu, která vlastně není moc podstatná. Chtěla Poslaneckou sněmovnu trošku uchlácholit ve smyslu toho, že nejde o nic zásadního. A postupem času se z toho stává v dnešním dnu zcela zásadní novela, zcela zásadní věc, která má zachránit finanční sektor.

Tak se jenom prosím zamyslete, do jaké míry nás Česká národní banka a kdy nás vodila za nos, jestli to bylo na začátku projednávání této novely, kdy to byla technická harmonizační novela, nebo jestli nás tahá za nos dneska, kdy říká, že to je zcela nezbytná věc pro záchranu finančního sektoru. A to teď vůbec nemyslím osobně vůči panu guvernérovi. Ten zákon tu byl ještě v předchozím mandátu předchozí bankovní rady. Čili to není vůbec nic osobního vůči stávajícímu vedení České národní banky, vůči stávající bankovní radě.

Když říkám, že ta novela je zásadní, tak je zásadní v tom, že České národní bance dává nové nástroje měnové politiky. Dosud byla Česká národní banka - a já si myslím, že to bylo správně - omezena dominantně na nástroj úrokových sazeb. Nyní se její nástroje mají rozšířit o takzvané nekonvenční nástroje měnové politiky a já musím uznat, že jsou to nekonvenční nástroje měnové politiky, které využívá celá řada jiných centrálních bank. A pokud tady pan guvernér argumentuje Evropskou centrální bankou, FEDem nebo i jinými centrálními bankami, tak ano, v tomto má pravdu, skutečně to využívají i jiné centrální banky.

Otázka je, jestli my jsme ve stejné situaci těch centrálních bank, že bychom to potřebovali rovněž. A druhá otázka je to, že to mají ostatní centrální banky, je ten nejdůležitější argument, proč bychom to měli mít v nástrojích my rovněž.

V případě Evropské centrální banky ta potřeba kvantitativního uvolňování je způsobena tím, že si Evropská centrální banka vlastně vystřílela ten svůj hlavní měnový nástroj, to znamená, úrokové sazby a dneska je s těmi úrokovými sazbami na nule, respektive v minusu. Chceme my dávat České národní bance další nástroj k tomu, aby rovněž ona měla šanci rychleji si vystřílet ten hlavní arzenál a jít do minusových úrokových sazeb? Já si to nemyslím.

Druhý argument. Pomohlo to kvantitativní uvolňování, respektive tištění peněz, které se právě děje tím, že centrální banka nakupuje do své bilance cenné papíry a de facto tak poskytuje nové peníze finančnímu sektoru nebo může i reálné ekonomice, v případě jiných centrálních bank to není součástí tohoto návrhu, pomohla tím kvantitativním uvolňováním, tím tištěním peněz Evropská centrální banka nějakým způsobem zachránit ekonomický růst eurozóny? Pomohl tento nový měnový nástroj k tomu, že by se ekonomice eurozóny dařilo lépe? No samozřejmě nepomohl. Eurozóna přesto, že Evropská centrální banka masivně kvantitativně uvolňuje už celé roky, tak růst eurozóny se drží na velmi podprůměrných a malých číslech. Čili nenalhávejme si, že by kvantitativní uvolňování byl tak skvělý nástroj ve smyslu toho, že by mohl zachránit ekonomický růst.

Problém ekonomik eurozóny je samozřejmě úplně někde, to jsou přeregulované ekonomiky, ekonomiky s nízkou produktivitou práce, s neschopností přinášet inovace a věřte, že tento strukturální problém eurozóny nelze vyřešit kvantitativním uvolňováním, a pokud si někdo z vás myslí, že tento nástroj po vzoru Evropské centrální banky by mohl pomoci ekonomice třeba i v tom, že by pomohl k růstu, tak já jsem přesvědčen - a ta eurozóna o tom hovoří jasně - že by to nepomohlo.

Proč vlastně o to vláda i Česká národní banka usiluje? Ze strany vlády je to poměrně jednoduchá úvaha. Vláda, která si nevytvářela v minulých letech finanční rezervy, jako třeba Německo, bude nucena své větší výdaje financovat větším zadlužením a je zřejmé, že tedy bude muset emitovat větší množství dluhopisů. Ve strachu nebo z obavy toho, že by nemusely ty dluhopisy mít tak výhodné podmínky, tak výhodnou úrokovou sazbu, tak samozřejmě vláda bude ráda, když tu bude subjekt jako je Česká národní banka, která na sekundárním trhu bude moci tyto cenné papíry nakoupit a de facto zlevnit financování státního dluhu, což může být výhodou v tom nějakém krizovém krátkém období, kdy zkrátka potřebujeme zafinancovat nějaké veřejné výdaje, problém tohoto návrhu je ale v tom, že ta centrální banka už od toho roku 2016 nechce pouze omezeně, ale natrvalo.

Takže natrvalo tu budeme mít nástroj České národní banky, který bude zlevňovat financování státního dluhu a bude nakupovat cenné papíry za úrokovou sazbu, kterou by privátní soukromí investoři nebyli ochotni akceptovat, protože by viděli v České republice, respektive vládě, rizikovějšího klienta.

Dnešním pozměňovacím návrhem nebo pozměňovacími návrhy, které jsou ve hře, sice omezujeme platnost toho na rok, ale všichni dobře víme, že v rámci standardního legislativního procesu je tu norma, která počítá s tím, že tento nástroj bude, jak se říká, v rukou České národní banky na věčné časy. A já prostě si nemyslím, že máme otevírat Pandořinu skříňku morálního hazardu v tom, že vláda se bude moci zadlužovat do budoucna bez toho, aniž by měla korektiv na trhu ve smyslu toho, že ti soukromí investoři přece jen ocení to, jak daný subjekt, v tomto případě vláda, je rizikový či nikoliv. Čili tady budeme i v budoucnu moci se více zadlužovat než jak by to vládě umožňovala situace na trhu, respektive to, jak by tu vládu hodnotili soukromí investoři.

V případě České národní banky je ten zájem na schválení novely zřejmější. Prostě jako jakákoliv jiná instituce si přeje rozšířit svůj vliv a moc. Koneckonců jak říkám, ten zákon nevznikl v souvislosti s nemocí COVID-19, ten zákon i ta část, kterou dneska projednáváme, tu leží od roku 2016 a Česká národní banka v té době argumentovala, že to je věc, kterou mají jak Evropská centrální banka, tak FED. Ale znovu říkám, tyto centrální banky mnohem dříve než Česká národní banka vystřílely ten svůj hlavní arzenál a pokud chtěly uvolňovat měnové podmínky, tak jim nezbývalo nic jiného než ke kvantitativnímu uvolňování přistoupit.

My máme to štěstí, že se v minulosti centrální banka - v tomto smyslu ji chválím - chovala zodpovědně a vytvořila si měnově politický prostor v tom smyslu, že nemáme léta záporné nebo nulové úrokové sazby, ale nyní v těch složitých dobách může centrální banka snižovat tu svoji základní úrokovou sazbu, ještě nejsme zkrátka úplně na té zemi, ještě nejsme na té nule.

Nicméně i ten samotný nástroj nakupování nejenom těch státních dluhopisů, teď bych se dostal k těm firemní dluhopisům, které bude moci centrální banka nakupovat, i to má své nezamýšlené důsledky, nákup firemních dluhopisů ze strany centrální banky. Centrální banka argumentuje, že tím může dodat likviditu do nějaké finanční instituce, která má potíže, ale znovu se dostanu a budu srovnávat to, jakým způsobem to probíhá v těch jiných světových centrálních bankách, ať už Evropské centrální bance nebo FEDu, a budu vznášet takové dotazy, na které si každý z vás můžete odpovídat.

Bude centrální banka nakupovat firemní dluhopisy od všech institucí na finančním trhu, které se objeví v potížích? To znamená, bude nakupovat jak od těch velkých, systémových institucí na finančním trhu, nebo i od malých podílových fondů, relativně pro ten finanční trh a jeho stabilitu nedůležitých? Bude centrální banka v kontextu toho, že bude zachraňovat nějaký podílový nebo důchodový nebo jakýkoliv fond tak, aby ho zachránila, bude nakupovat pouze alespoň trošičku bonitní dluhopisy, nebo bude nakupovat do své bilance i naprosto toxické dluhopisy bez jakékoliv hodnoty?

I to je zcela zásadní otázka a Česká národní banka, respektive ta novela, kterou dnes budeme schvalovat, nic takového neříká, že by to musely být pouze dluhopisy s nějakou míry kvality. A když se podíváte do toho světa, tak nákup takzvaných toxických aktiv, toxických dluhopisů umožňuje v některých těch zemích přežívat společnostem, které by jinak dávno zkrachovaly a uvolnily by místo prostě šikovnějším finančním institucím, které se chovaly zodpovědně.

Prostě k tržní ekonomice patří i to, že v ní některé podniky krachují nebo některé podniky se dostávají do ztrát a pak je případně musí někdo jiný převzít, koupit nebo na jejich místo přijde někdo jiný. Ale tímto systémem, nákupem toxických aktiv se v celé řadě zemí umožňuje přežívat tzv. zombie firmám, které by za jiných okolností už na tom trhu neměly existovat a měly by přenechat místo někomu jinému. A i v tomto kontextu, nejenom jako u těch státních dluhopisů, ale i v tomto kontextu u privátních dluhopisů vzniká obrovský morální hazard, protože budou-li vědět manažeři těchto finančních institucí, že tu je nějaký strýček, který ve chvíli nějakých problémů přispěchá a pomůže, tak si odpovězte sami na to, co jaké míry budou zvažovat, jaké portfolio cenných papírů budou nakupovat, budou pro své klienty spravovat.

Takže samozřejmě tyto nákupy, pokud by byly spuštěny nějakým masivním způsobem, tak můžou dramaticky měnit strukturu toho finančního sektoru a také ten finanční sektor můžou nafukovat a zvětšovat vůči reálné ekonomice, což je další problém té praxe, kterou můžeme u Evropské centrální banky nebo u Fedu vidět, protože když centrální banka nakupuje dluhopisy finančního sektoru a nalévá do toho finančního sektoru další a další peníze, tak samozřejmě se velikost toho finančního sektoru vůči reálné ekonomice zvyšuje. Je to problém, na který upozorňuje celá řada ekonomů, že se za těch posledních deset dvacet let finanční sektor skutečně nafoukl naprosto neúnosným způsobem, a je to obrovské riziko do budoucna. I v předchozích dekádách, kdy finanční sektor nebyl tak obrovský a měl nějaké potíže, tak se to často přeneslo do reálné ekonomiky a mělo to problém pro reálnou ekonomiku a způsobovalo to finanční a ekonomické krize, ale ve chvíli, kdy bude mít problém finanční sektor ještě více nafouklý, ještě více objemný vůči té reálné ekonomice, tak samozřejmě jakýkoliv jeho problém může být naprosto katastrofální.

Takže tímto způsobem, těmito nástroji můžeme centrální bance umožnit to, aby finanční sektor rostl do velikosti, která může znamenat v budoucnu v případě nějakých ekonomických potíží dramatičtější dopady do reálné ekonomiky, než by tomu bylo v případě, kdyby ten finanční sektor tak velký nebyl.

Čili, jak znovu říkám, centrální banka tu může preferovat některé instituce na finančním trhu, nekupovat od všech, může nakupovat toxická aktiva a nechávat přežívat zombie firmy a může tímto způsobem nafukovat finanční sektor, což může mít do budoucna obrovské potíže. Jak už jsem říkal, já prostě nejsem dlouhodobě přesvědčen, že kvantitativní uvolňování, tištění peněz zásadním způsobem může ekonomikám pomoci. Jsem přesvědčen, že Evropská centrální banka i americký Fed, americká centrální banka tento nástroj spustily zejména proto, že chtěly vyvolat vyšší inflaci, která by jim odmazávala poměrně vysoké státní zadlužení. To se nicméně zatím příliš nedaří, protože zejména evropská ekonomika příliš neroste a nelze tam ani očekávat příliš vysokou inflaci. Čili v tomto smyslu se úplně eurozóně nedaří inflací veřejný dluh, státní dluh, dluh eurozóny odmazávat.

Takže to jsou mé zásadní argumenty proti této novele. Já jsem ochoten se skřípěním zubů podpořit ten komplexní pozměňující, resp. pozměňující návrh opozice. My jsme se v uplynulých týdnech s dalšími zástupci a paní ministryní snažili o nějaký kompromis. Ten bohužel nalezen nebyl. Myslím si, že to bylo dominantně díky neústupnosti České národní banky, ale to už je jiná věc. Tento pozměňovací návrh jsem ochoten podpořit. Dále tu vznikl pozměňovací návrh... A ten opoziční ještě jenom popíšu. Ten opoziční pozměňovací návrh chtěl zúžit měnové nástroje na to, že by Česká národní banka mohla nakupovat pouze státní dluhopisy a případně tedy pomoci vládě financovat vyšší státní dluh a bylo to omezeno rokem. Pro ten, jak znovu říkám, jsem schopen se skřípěním zubů dneska hlasovat, byť to také nepovažuji za ideální.

Pak tu vznikl komplexní pozměňovací návrh, který tu před chvílí načetl kolega z hnutí ANO, který nechává centrální bance celou tu paletu, ale omezuje to rokem. Pro mě osobně to pozměňovací návrh přijatelný není, protože všechno, co je dočasné, tak se tady ukázalo, že je na věčné časy. A znovu říkám, v tom standardním legislativním procesu leží návrh, který to překlopí do trvalé podoby. Ale ani u nás v klubu k tomu nemáme závazné hlasování, tak třeba ta omezenost roční u někoho získá podporu. Já budu kolegy přesvědčovat, aby jich bylo co nejméně, protože to opravdu považuji za otevření Pandořiny skříňky a vytváření obrovského morálního hazardu, ať už co se týče umožnění většího zadlužování vlády, než by bylo zdravé, tak i směrem k tomu privátnímu finančnímu sektoru, k jeho nafukování, k jeho strukturální změně tímto způsobem.

Děkuji za pozornost a pravděpodobně dneska ten maraton kolem České národní banky ne ukončíme, ale uděláme podstatný krok, a já z toho kroku nemám radost, ale to už tak v životě bývá. Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Maříková (SPD): Protesty v Praze proti násilí v USA. A co takhle...

22:01 Maříková (SPD): Protesty v Praze proti násilí v USA. A co takhle...

Komentář na facebookovém profilu k dnešní demonstraci v Praze