Dnes jsem poslanecký den strávil návštěvou tří institucí sociálního charakteru. První zastávkou byl domov důchodců v Zátoře u Hostomic, druhou domov pro zdravotně postižené v Lochovicích a nakonec i lochovický azylový dům provozovaný Charitou Beroun. U všech těchto institucí platí, že pro zaměstnance je jejich práce posláním, protože vzhledem k fyzické i psychické náročnosti těchto profesí by museli být všichni placeni neskonale více. A pravě to mě štve na levicové politice našeho státu. Stát bobtná, přerozděluje zbytečně moc peněz, dělá agendu, kterou by zvládl lépe soukromý sektor, roste byrokracie a pak nezabývají peníze na ohodnocení pracovníků v sociálních službách, kteří jsou skutečně potřeba a vyšší platy by si zasloužili.