Tuto středu se na mnoha místech republiky konaly protestní demonstrace za odchod Miloše Zemana a Andreje Babiše z politiky. Všechna velká města a účast také slušná. Požadavek oprávněný především vzhledem k nejasnému původu majetku ministra financí, skandálnímu zneužívání informací a moci k jeho rozšiřování na úkor občanů i státu a dobře placené úporné snaze prezidenta tyto skandály zaretušovat. V tom s nimi lze jenom souhlasit, protože tento požadavek je vzhledem k osudu naší země a jejího demokratického zřízení naprosto zásadní.
Ovšem tak, jako již mnohokrát v minulosti, umělci vědí, co nechtějí. Naprosto však nejsou ochotni jasně a pravdivě formulovat co vlastně chtějí, a hlavně jak a s kým své názory budou prosazovat. Vykřikovat, že se někdo chová jako malý kluk, to není ani kritika, natož program. Opomíjet politické strany pod heslem nepolitické politiky je nesmysl, který došel kromě umělců již snad úplně každému. Co budou dělat ti účastníci dole pod pódiem i ti vystupující na pódiu, až se rozejdou? I kdyby se pravidelně setkávali tak dlouho, až se unaví a přestane je to bavit, stejně musí buď volit některou stávající politickou stranu, anebo si zcela zbytečně nějakou novou založit, a na ministerstvu vnitra ji jako pětistou zaregistrovat. I kdyby ji nazvali nepolitickým hnutím, stejně to bude politická strana i se svými stanovami a programem. A i kdyby měli sebelepší úmysly, nejdéle na podzim se začnou hádat o místa na kandidátních listinách. Všichni si jistě pamatují, jak začínalo nepolitické hnutí nespokojených občanů, financované Agrofertem až se z něj stala strana jednoho diktátora, který sám rozhoduje i o místech právě na těch kandidátních listinách a běda tomu, kdo by se ho odvážil kritizovat. Takový oponent za sebou nestačí ani zavřít dveře.
Za povšimnutí ale rozhodně stojí pozadí celé akce, jak organizační, tak technické a finanční. Organizace takových setkání se musela ujmout nějaká agentura, takže rozhodně nelze hovořit o nějakém spontánním projevu nespokojenosti občanů. Někdo musel poskytnout profesionální aparaturu a někdo musel její pronájem i dopravu a instalaci platit. Sami umělci nejsou rozhodně známi tím, že by pro blaho společnosti obětovali cokoliv, natož svoje honoráře. Jejich výše sice nebyla zveřejněna, ale jistě se nejednalo o malé částky.
Suma sumárum nám tedy vychází, dobře organizovaná a financovaná kampaň. Odpověď na otázku, v čí prospěch, nám jistě přinesou následující týdny a měsíce. Anebo ji již známe?
Stále však zbývá odpovědět na otázku, co vlastně umělci chtějí a s kým budou svoje cíle realizovat. Nechtít Zemana a Babiše je jedna věc, ale kým je nahradit, když se od všech ostatních štítivě odtahují? Zároveň všichni účastníci takových demonstrací buď svojí volbou již patří k nějaké politické straně, nebo jsou to notoričtí nevoliči, kteří jen nevynechají žádnou možnost zahulákat si na náměstí. Pokud by se je podařilo přesvědčit ke změně názoru, bude to jenom další tříštění sil a oslabování stávajících politických stran. Bohužel právě těch, které jsou stejně kritické k té podivné dvojici spjaté ještě podivnějšími kšefty. Těžko totiž očekávat, že by na takovou akci přišli voliči obhroublého pijana z Vysočiny nebo příznivci prohnaného spasitele z Vihorlatu.
Až zarážejíc je obrovský prostor, který tyto akce měly vyhrazen v médiích všeho druhu. Za posledních dvacet sedm let ani jedna, ovšem s výjimkou listopadu 1989, ze kterého se nakonec vyklubal sametový podvod. Od toho data snad neuplynula tak dlouhá doba, abychom si nepamatovali zapojení médií a výsledek takového snažení. A právě to kvalitní profesionální organizační a finanční pokrytí by nám mohlo poskytnou jedinou pravdivou odpověď na otázku, co vlastně umělci a jejich sponzoři sledují. Vždyť to jsou samí sluníčkáři a propagátoři multikulturní společnosti. Celá akce proti prezidentovi a ministrovi financí nemusí být zaměřena na odchod těch dvou ani není v zájmu zachování demokracie. Jejich cílem je oslabení společnosti, znehodnocení všech jejích základních hodnot do té míry, aby se stala snadnou kořistí přivandrovalců a jejich opatrovníků.
Pochybuji, že tato slova dorazí k umělcům a jejich sponzorům, jednak jsou to osoby naprosto a neoprávněně přesvědčené o své genialitě, jednak by stejně neposlouchaly. Takže nezbývá než konstatovat, že díky právě takovýmto aktivitám nakonec paradoxně posilují nejvíce ti, které kritizují a jejichž odchod žádají. A navíc pro každého myslícího člověka z nich na hony čpí zrada národa ve prospěch multikulturalistických nepřátel Evropy a Evropanů. Chtělo by se říci, kdo chce kam, pomozme mu tam, bohužel nás všechny ostatní strhávají s sebou do propasti na jejímž okraji s vypětím všech sil nyní balancujeme.
PhDr. Miroslav Sládek
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
