Francie je půvabnou zemí plnou romantiky. Británie je chladná pouze na první pohled. Spojené státy americké jsou nádhernou zemí s tolika přírodními krásami. Ani Rusko se přes svoji malou dostupnost nedá zavrhnout.

Obdobně to je s národy a jejich jazyky. Rusové a Američané si jsou podobni více, než jsme si sami ochotni připustit. Francouzština je jazykem lásky a diplomacie, angličtina obchodu a neznám lepší řeč pro vojenské povely, než je němčina.

Každý větší národ je vázán svojí historií, žije si svým životem, řeší vlastní problémy a má velmi odlišný názor na to, co je nebo není prioritou.

Historie je plná událostí, které dokládají, že nakonec každý národ zůstane sám a je odkázán jen sám na sebe a svoje vlastní odhodlání bojovat a vítězit. Spoléhat na spojenectví většinou nelze. A úplným bláznovstvím je potom spoléhat na jakoukoliv spásu zvenčí.

Je pochopitelné, že jednou za čtyři roky jsou na počátku měsíce ledna média plná zpráv o nástupu nového amerického prezidenta. I když v posledních desetiletích se stává pravidlem, že si každý prezident odslouží dvě volební období, takže i nástupu staronového.