A dále: Objem zakázek v průmyslu je více než uspokojivý, domácí spotřeba roste, výběr daní by mohl být lepší, ale každopádně převyšuje očekávání.

Když přitom před zhruba čtyřmi lety zahájila Česká národní banka intervence proti české koruně, sklidila nebývalou vlnu kritiky.

Část tehdejší i pozdější argumentace byla zcela demagogická. Podle ní intervence vedly k zadlužení obyvatel, ke znehodnocení úspor a řadě dalších zločinů nebývalého rozsahu. Došlo to tak daleko, že bulvár začal propírat platy členů Bankovní rady a rodinné poměry tehdejšího guvernéra. Celé to bylo zcela absurdní, vymyšlené a zaměřené na tu část populace, pro kterou je ekonomie záhadnou a těžko pochopitelnou vědeckou disciplínou. Ponechám rovnou stranou požadavky soudit bankéře za vlastizradu a naházet je do Vltavy. Nicméně každý s elementárním ekonomickým vzděláním samozřejmě věděl, že kurz k euru je jedna věc a k tomuto „znehodnocení“ korun dochází pouze v případě jejich směny na euro (případně jinou cizí měnu, pokud má k euru daný vztah), jinak se intervence jako takové na koruně neprojevily nijak. Teze o zadlužení každého obyvatele vinou emise nových korun a z titulu budoucí ztráty ČNB se zase vyznačují fatálním nepochopením postavení cedulové banky v systému nuceného oběhu měny.