Tak můžeme počítat s hlasy soudruhů ze strany – to je 33 včetně vlastního, neb není proč si myslet, že si Vojtěch Filip hlas nedal. Pak je tu padesát sociálních demokratů. Přičíst můžeme i 14 hlasů od Úsvitu Tomia Okamury, neboť extrémisté si obvykle dobře rozumějí. Pořád jsme ale jenom na 97 hlasech a s tím by se Vojtěch Filip ústavním činitelem nestal.

Řekněme, že lidovci Filipa nepodpořili, tím ubývá čtrnáct potenciálních hlasů. Že by dostal komunista podporu od ODS a TOP09? Spíše ne – jenomže ve skutečnosti několik hlasů z tohoto tábora Filip dostat musel, protože dohromady mají tyto strany 56 hlasů. Tedy minimálně sedm hlasů musel získat od poslanců KDU-ČSL, ODS nebo TOP09. A možná i více – tento předpoklad vychází z toho, že úplně všichni poslanci ANO podpořili Filipa.

Zajímavé je, že naprosto stejnou podporu dostala i Jaroslava Jermanová (ANO, poměrně nedávno ODS). Na chlup stejnou – 151 hlasů. Je to náhoda? Spíše nikoliv, je to doklad toho, že politické dohody komunistů s vládní koalicí jsou již hotové a jasně dané. Nebo přesněji politické dohody s tou opravdu silnou částí koalice – se sociální demokracií a Andrejem Babišem. Bělobrádkovi lidovci asi stojí trochu mimo.