Zastánci důchodové reformy v podání pravicové koalice vytvářejí zdání, že se náš důchodový systém zhroutí v následujících okamžicích. Stabilita průběžného systému, do kterého skrze odvody všichni přispíváme a z něhož pak v důchodovém věku čerpáme, totiž závisí na poměru ekonomicky aktivních osob a osob v důchodovém věku. Vláda postavila důchodovou reformu na tezi, že nebude dost pracovních sil na to, aby uživily budoucí důchodce. V čem je háček? Podle demografické prognózy dnes na jednoho důchodce pracuje 2,6 člověka a v roce 2090 to bude na jednoho důchodce opět 2,6 pracovníka. Jak je vidět, až do roku 2100 demografové předpokládají, že se základní bilance mezi počtem důchodců a ekonomicky aktivních nezmění. Očekávají sice, že počet lidí v produktivním věku bude kolísat a že nejhorší situace nastane v roce 2050, kdy připadne na jednoho pracujícího člověka 1,7 pracovníka, podle vládních prognóz bude ale v té době deficit důchodového systému 2 procenta HDP. Taková suma sice není zanedbatelná, je ale v mezích, které průběžný důchodový systém zvládne.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Vladimír Špidla