Děkuji za slovo, pane místopředsedo. To bylo včera. Netušil jsem, že budeme projednávat ještě dneska, když si koaliční poslanci nezajistili projednávání po 19. hodině. A díky kvalitě mého hlasu tak moje vystoupení bude velmi krátké a nechám vystoupení za náš klub svým kolegům. Použiji k tomu, že bych velmi polemizoval s vaším výrokem, pane místopředsedo, že se jedná o jeden z nejdůležitějších zákonů. Možná podle názvu. S tím souhlasím. Nebo jeden z nejdůležitějších úkolů, které před námi stojí, abychom ho přijali.

Byl jsem na ministerstvu pouhých sedm měsíců a vždycky není pravda, že vždycky přijde ministr, který vyhodí všechny úředníky a přivede si tam svoje kamarády z politické strany. To je taková pohádka, kterou tady vykládal pan předkladatel Jeroným Tejc. Možná to někteří dělají, možná že ne a je třeba se když tak dívat konkrétně, kdo to udělal.

My, kteří máme zkušenosti ze samosprávy, tak jsme zvyklí na to, že v čele úřadu stojí tajemník, který má na starosti veškeré personální věci včetně různého odvolání, a je to normální. Nicméně, když jsem se snažil prosadit tento názor, který mají mnozí starostové a starostky, tak zkuste vyjednávat s odbory státních zaměstnanců, protože si myslím, že ten zákon se relativně osvědčil a že stačilo de facto ho přepsat směrem ke státním úředníkům. Přál bych nové koalici, aby to tak bylo. Bylo by to jenom dobře.

Mým osobním názorem vždycky bylo, že by bylo dobré, kdybychom měli jeden zákon. Že úředníci slouží nebo dělají veřejnou službu ať už samosprávě nebo na ministerstvech či v jiných orgánech státní správy. Přece výkon státní správy dělají i radnice. Občan absolutně nerozeznává, když přijde na radnici, jestli mluví s úředníkem, který má na starosti samosprávné věci, nebo mluví či jedná s úředníkem, který má na starosti přenesený výkon státní správy. A je to v pořádku.

Není třeba tím občana zatěžovat.