Děkuji, možná to stihnu za dvě minuty, ale zvažoval jsem, budu rychlý.

Vyprovokoval mě k té reakci pan poslanec Běhounek, který dneska tady řekl: tak buď tu elektronizaci(?) chceme nebo ne a my ji chceme, tak pojďme do toho. Já chci připomenout těm, kteří tady nebyli, debatu ze 17. dubna 2017, už je to více než dva roky, kdy jsem kritizoval zavedení jednotného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí do zákona pozměňovacím návrhem, ke kterému se tak hrdě dneska hlásí pan poslanec Běhounek. Už tehdy řekl, ocituji: "Jsem asi natvrdlý doktor, protože na jedné straně říkáme, že je třeba udělat elektronizaci, ale nemůžeme, nemáme zákon. Když chceme udělat zákonnou normu, abychom tedy mohli podle ní postupovat, tak je to zase špatně. Tak rezignujeme na všechno." Zkusme si po dvou letech vyhodnotit, kdo měl pravdu. Tehdy i ministryně práce a sociálních věcí, taky ze sociální demokracie, říkala: všechno v pořádku, na všem se pracuje. Dneska tehdejší předseda poslaneckého klubu, můj ctěný kolega Roman Sklenák navrhuje odložení do roku 2022. To bude skoro pět let od té debaty, kdy jsme řekli - tak přece ten zákon potřebujeme, pojďme, udělejme tu elektronizaci! Skutek utek! To není chaos, to je neschopnost Ministerstva práce a sociálních věcí pod vedením sociální demokracie něco udělat. Máte ten resort skoro šest let, 17. dubna 2017 jste tady ohnivě hájili, jak bude skvělý informační systém Ministerstva práce a sociálních věcí, abyste v dubnu o dva roky později ústy nebo perem Romana Sklenáka navrhli účinnost od 1. 1. 2022. Tak taková ta slova (nesrozumitelné) do zákona, abychom mohli elektrizovat a pak navrhnout, že to bude platit možná za čtyři a půl roku - kdo jim má věřit?