Loni na podzim nad Pražským hradem zavlály rudé trenýrky. Skupina Ztohoven tímto protestovala proti politice prezidenta Zemana a jeho příznivců. Již tehdy jsem tento protest hodnotil jako nevhodný. To, co následovalo v těchto dnech, že tato skupina rádoby mladých umělců rozstřihala prezidentskou standartu na tisíc sto padesát dva kousků a rozdávala je lidem před hlavním nádražím v Praze, si opravdu zaslouží opovržení. Tato standarta symbolizuje naše prezidenty, nejen Zemana, ale třeba i Masaryka a Beneše. Pokud ztrácíme úctu k symbolům a historii, ztrácíme úctu sami k sobě. Umělci bývali a budou i nadále nezkrotní a avantgardní ve svých názorech. Tento čin však nemá s uměním ani politickým postojem co dělat. Prezidentská standarta rozhodně zaslouží úctu. Dnešního prezidenta zvolili občané v přímé volbě. Bylo to jejich rozhodnutí a netřeba proto ničit symboly, které uctíváme mnoho let. S uměním tohle opravdu nemá nic společného. Je to ostudné a hloupé.