Je hezké vidět jistou snahu o objektivní popis situace skupiny státem uznávaných ozbrojenců, čistě z nostalgie označované jako „Armáda České republiky“. Z nostalgie proto, že se skutečnou armádou, splňující ustanovení zákona 219/199 Sb., o ozbrojených silách České republiky, § 9, odstavec (1) „Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení“, nemá její současná česká verze vůbec nic společného. A pokud bude i nadále „rozvíjena“ podle fantazijních představ jejího nejvyššího šéfa Řehky, že sice je něco špatně, protože „AČR byla budovaná pro expediční operace“, takže je třeba ji změnit na „armádu pro přímý konflikt vysoké intenzity a kolektivní obranu“, nikdy ani mít nic společného nebude. 

Zatímco generál Řehka nejspíš sní o tom, jak, podoben Janu Žižkovi, potáhne v čele českého kontingentu v sestavě armád EU na Rusa, aby zachránil Evropu, politici vyjednávají další a další nesmyslné stamiliardové nákupy. Tu „nových“ tanků Leopard 2A4, pocházejících při dobré vůli z konce 80. let, tu téměř 20 let „nových“, superletadel F-35 se spolehlivostí na úrovni zboží z vietnamské tržnice, která lze navíc kdykoliv vypnout dle úvahy americké administrativy, nebo helikoptér, které kromě americké námořní pěchoty má ještě armáda Bahrajnu.

Pro české vojáky chystají také nový nášup Pandurů, operetních strojů, které na Ukrajině totálně propadly, dávno už zaplacený a dosud nedodaný další ukrajinský propadák, francouzská děla CAESAR, nebo bojová vozidla CV90, švédské „supernovinky“ z počátku 90. let.