Ovšem to by z toho všeho nesmělo jak péro z gauče trčet, že víc než o historii jde o současnost, respektive o propagandu, jež má za každou cenu vytvářet rovnítko mezi někdejším komunistickým Sovětským svazem a současným Ruskem.

Tradice jsou zřejmě neměnitelné, stačí pouze otočit znaménko. A tak zatímco kdysi jsme povinně slavili Měsíc československo-sovětského přátelství, dnes v mediálním i politickém mainstreamu frčí Měsíc česko-ruského nepřátelství. Orwell by se nestačil divit. Dvouminutovky, desetiminutovky i hodinovky nenávisti jsou v plném proudu. Možná by ovšem těm novodobým propagandistům měl někdo prozradit, že George Orwell svůj antiutopický román 1984 nenapsal jako návod k použití, nýbrž jako varování.

A tak propagandističtí reci dál slavně bojují další a další bitvy minulé studené války, aniž by si povšimli, že už dávno skončila, ba dokonce, že jsme ji vyhráli. A dál jim uniká, že Rusko není Sovětský svaz, Putin není Brežněv a socialismus se k nám už dávno neimportuje z Moskvy, nýbrž z Bruselu. Ba dokonce, že Rusko v dekomunizaci došlo dál než Československo, respektive Česká republika, neboť tam škrtem pera komunistickou stranu zrušili. Rusko nás ohrožuje a basta! Kdo tomu nevěří, je ruský trol či ruský šváb. A propos. Tyhle výrazy už jsou skoro definiční. Ovšem nikoli pro ty, kteří jsou jimi nálepkováni, nýbrž pro ty, kteří je vypouštějí z úst. Skoro jako by říkali: „Podívejte se, co jsem za idiota.“