Ten první výtečník se jmenuje Ivan Krejčí (ČSSD) a má spolu se svými kolegy na svědomí všechny ty miliony, které museli daňoví poplatníci zaplatit navíc, protože do roztrhání těla bránil onu Špidlovu lumpárnu z roku 2003, kdy nezákonně odvolal tehdejší Radu pro vysílání. Také mě. A tak se nová Rada pro vysílání, zastupující ve sporu stát, pod Krejčího vedením ve sporu se svými předchůdci odvolávala a odvolávala a odvolávala, přičemž úroky za odškodnění narůstaly a narůstaly a narůstaly, až škoda narostla do výše 40 milionů korun.

Ale nedosti na tom. Když už byl poslední rozsudek, jenž stvrdil, že naše odvolání bylo nezákonné, pročež nám náleží i finanční odškodnění, pravomocný a peníze za odškodnění byly vyplacené, Rada pro vysílání pod Krejčího vedením na svém posledním zasedání těsně předtím, než většině jejích členů včetně Krejčího skončil mandát, ještě odhlasovala, že uplatní mimořádný opravný prostředek, a dovolala se k Nejvyššímu soudu. A to za situace, kdy celá naše věc už u Nejvyššího soudu byla a všechny poslední rozsudky, které nezákonně odvolaným radním přisoudily mnohamilionové odškodnění, vycházely právě ze stanoviska Nejvyššího soudu. Celý spor tím natáhli ještě o další rok a půl.