Stalo se tak minulý týden během jednání Volebního (mediálního) výboru, kdy padla otázka, zdali Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) coby kolektivní orgán někdy projednala či projednávala své kroky ve sporu o náhradu škody, jejž vede se svými bývalými členy. Jde o spor, ve kterém šestice bývalých radních (jsem jedním z nich) zažalovala předsedu vlády za své nezákonné odvolání z roku 2003. Předseda rady Ivan Krejčí odpověděl, že ano, že projednávala. Ale je to lež jako věž.

Je potřeba dodat, že rada není viníkem onoho skandálního bezdůvodného odvolání. To režíroval a spáchal tehdejší předseda vlády Vladimír Špidla a jeho koaliční kumpáni. Pravdou ovšem je, že bohorovný stát celý ten nepříjemný horký brambor, rozuměj žalobu o náhradu škody způsobené nezákonným postupem státních orgánů, následně od předsedy vlády přes ministerstvo kultury přepinknul právě na Radu pro vysílání, takže za samotný průběh sporu už rada zodpovědná je. Už víc než deset let! A pravdou rovněž je, že to je rada, kdo celý ten spor uměle natahoval a natahuje. Jenže ve skutečnosti je to ještě mnohem horší.

Formálně se soudíme s Radou pro vysílání, ve skutečnosti však s jakýmsi panem Hromádkou ze Zlína. Rada jako centrální orgán státní správy sice disponuje vlastními právníky, ba dokonce má celé své vlastní právní oddělení, sídlí v Praze a v Praze se rovněž odehrávají všechny soudy, ale zastupuje ji pan Hromádka ze Zlína. Prý na základě jakési kouzelné mandátní smlouvy z roku 2005. Ano, čtete dobře. Údajné pověření k zastupování ve sporu, který započal v roce 2008, je z roku 2005. Zajímavé! Tahle kouzelná smlouva panu Hromádkovi umožňuje účtovat si za každý provedený úkon částku v řádu desetitisíců. Bez ohledu na výsledek. No nekupte to!