Česká republika tehdy stále ještě byla mezi postkomunistickými zeměmi premiantem ekonomických reforem a ukrajinský předseda vlády přijel čerpat naše transformační zkušenosti. Ani už nevím, jak se to tenkrát schumelilo, ale česká delegace byla pouze dvoučlenná. Klaus a já.

Ale proč to všechno vyprávím? Václav Klaus při těch rozhovorech s ukrajinskými politiky lačnými českých ekonomických zkušeností vůbec nemluvil o naší ekonomické reformě. Za největší úspěch České republiky považoval skutečnost, že se nám tu podařilo vytvořit klasický pravolevý vějíř politických stran, které spolu soupeří o přízeň obyvatelstva, protože právě to je základem i podmínkou existence skutečné demokracie.

Vzpomínáte? Napravo byla ODS, nalevo ČSSD, ještě víc vlevo komunisté, uprostřed neomylně vláli lidovci, nějaké to tradiční procento protestních voličů tenkrát obsluhoval Sládek. O nepolitické politice sice na Hradě blouznil Václav Havel, ale nebylo mu to nic platné.