Tak třeba časopis Reflex. Začíná to vypadat, že jediný normální z celé redakce onoho kdysi normálního časopisu je jeho šéfredaktor Marek Stoniš. V jeho editorialu nazvaném Demokratická zloba (Reflex, 48/2020) bych mohl podepsat každou větu. Tím to ale, bohužel, končí.

Kupříkladu z pera Milana Tesaře, vedoucího kulturní rubriky Reflexu, je tahle perla: „Když v posledních dnech sleduju počínání Rady České televize, jež v rozporu s procesní zvyklostí odvolala dozorčí komisi…“

Ponechme stranou, že Dozorčí komise Rady ČT je pouze poradní orgán, po kterém tu do teď nikdo nikdy ani neštěknul, natož aby o něj projevil jakýkoli zájem. Asi právě proto popletený Tesař napsal takovou ptákovinu. Pokud ho totiž chytneme za slovo, pak realitou je přesný opak. Proč? Protože aktuálně odvolaní členové Dozorčí komise se na své židle před deseti lety posadili poté, co jejich předchůdci byli ze svých funkcí také hromadně odvoláni a oni sami byli obratem navoleni. Pokud bychom tedy měli hovořit o nějakých „procesních zvyklostech“, tak zvyklostí na Kavčích horách je pravý opak toho, čeho se nepozorný Tesař dovolává. Marně přemýšlím, v čem je rozdíl. Nejspíš v tom, že před deseti lety to odvolání zrealizovala hodná Rada ČT, zatímco tahle Rada ČT je zlá. Proč? Prostě proto.