Článek byl převzat z Profilu Ing. Ivan Strachoň - Liberty – Svoboda? Jak pro koho

Už z toho důvodu, že se jedná o strategický podnik pro české hospodářství. A bohužel naše prognózy se opět naplnily. Stejně jako jsme rozporovali prodeje dalších podniků  ve  strategických, nejen  průmyslových odvětvích ale také v oblasti finanční, bankovnictví, energetice, v oblasti hospodaření s vodou.

Již v době chystaného prodeje předchozím majitelem, jsme upozorňovali na otazníky spojené s novým vlastníkem. K těm zásadním patřilo, že si původní vlastník ponechal ve svém vlastnictví energetiku celého podniku. To pak přispělo k rozporům mezi Liberty Ostrava a společností Tameh Czech.  Stáli jsme za požadavky odborářů. Potvrdilo se, že soukromý vlastník, v tomto případě i zahraniční, je motivován jen svým ziskem. Bez ohledu na dopady na obyvatele daného státu.  A tady by měl stát vyvinout maximální úsilí, aby ochránil své zájmy. Jak je možné, že v jiných členských státech bylo možné uplatnit vůči tomuto vlastníkovi účinnější opatření na ochranu zaměstnanců? A to nejen z rozpočtu Evropské unie, jak dokládají příklady z Itálie a Německa. Nyní ministři krčí rameny a říkají „My za nic nemůžeme. Není to v naší pravomoci.“ Je jim patrně zcela lhostejné, že krachující podniky zdrojem financí pro státní rozpočet nebudou. Proč by to dělali, když je pro ně daleko pohodlnější připravit taková daňová opatření, které pocítí zaměstnanci a pracující.

Pokud by se podařilo udržet druhovýrobu v Liberty z dovážených polotovarů, vždy už bude cena výstupního produktu závislá na cenách vstupů. A dalším pohledem je kvalita výrobků a možnosti jejich využití. Obdobným příkladem může být cena plynu, elektrické energie v době nedávné energetické krize, kdy nárůst ceny tato vláda nezaregistrovala a opatření dělala s několika měsíčním zpožděním oproti jiným státům. Jelikož se stát v minulosti částečně zbavil svých distribučních kanálů, A nyní se je snaží za horentní ceny získat zpět. A tyto náklady opět bude hradit daňový poplatník.