Některá jména jsou nová, jiná ne. Každopádně žádné z nich neprošlo volbou. Nikdo z navrhovaných členů vlády nemusel předstoupit před voliče, nabídnout jim svůj program, či své návrhy dokonce před voliči obhájit. 

 

„Jít s kůží na trh“ je podstatným a zásadním rysem demokratické politiky. 

 

I kdyby byla Rusnokova vláda složena ze všech svatých a ještě k tomu pozlacených, nemá a nebude mít mandát svěřený voliči. Bude jen řešením z nouze, bude – a musí být – řešením krátkodobým a přechodným.

 

Zní to jaksi vzletně – odborníci. A uspokojuje to možná i významnou část veřejnosti. Vyvolává to v ní jistotu, že „poslanci – amatéři“ (kteří jsou beztoho veskrze líní a berou jen nehorázné peníze „za nic“ – jak bývá veřejné mínění bičované médii přesvědčeno), budou nahrazeni osvícenými osobnostmi, kterým nejde o nic jiného než o blaho všude tam, kam se jen podíváš.

 

Ano, může být pravda, že takový odborník v úřednické vládě je zkušenější, vzdělanější i pracovitější, než leckterý z poslanců. Ale onen poslanec byl zvolen. Je kontrolovatelný. Přichytí-li jej kamera, že pospává ve sněmovně, může to svým voličům jen obtížně vysvětlovat. A pokud to nevysvětlí, hněv voliče je nemilosrdný.

 

A naopak: vzpomínáte si vůbec ještě na to, jaká opatření přijal úřednický kabinet Jana Fischera? Vzpomínáte si alespoň na pár jmen jeho vlády (neřku-li název ministerstva, které vedli)? A je normální, že Fischerův kabinet přijal či se zavázal k takovým opatřením, která každý z nás cítíme v rodinném rozpočtu, aniž by se oni „odborníci“ za svá rozhodnutí musel komukoliv zpovídat?

 

Dnes si už nikdo nevzpomene, že to byl právě premiér Fischer, kdo svým souhlasem na Evropských radách zavázal ČR spolufinancovat boj s globálním oteplováním na úrovni EU v celkové hodnotě 2,4 mld. eur (2010 – 12) a že souhlasil se „zpevněním“ cíle snížit do roku 2020 emise oxidu uhličitého z 20 % na 30 % (což se promítlo do solární revoluce v Čechách). Chce si vůbec někdo vzpomenout, že „odborník“ Fischer souhlasil se zavedením nových evropských daní (souhlas s daní z finančních transakcí a novou evropskou DPH) a za ČR souhlasil s gigantickými finančními transfery ve prospěch Řecka?

 

Parlamentní politické strany by měly udělat vše pro to, aby veřejnosti srozumitelně vysvětlily, že hlásat vládu „odborníků“ je klam, který pro zemi v minulosti nikdy výhodný nebyl.

 

Toto nejsou nijak objevné názory. A protože nejsou nové, měly by na jejich obhajobu vystavět politické strany v parlamentu pevnou vozovou hradbu. Měly by se vší vehemencí obhajovat princip, podle kterého se politika tvoří uvnitř parlamentu. 

 

Vždy, když byla politika v Čechách vyjmuta mimo parlament, nebylo to prospěšné ani pro zdraví parlamentní demokracie ani pro výsledky vládnutí.

 

Zájmem politických stran by mělo být zkrácení doby úřednické vlády na minimum. Představa dlouhodobých obstrukcí před veřejností neobstojí. Na to se skutečně sněmovna a poslanci těší ve veřejném mínění minimální podpoře.

 

Zdá se mi nejužitečnější, přestože bolestivé, najít společný politický jazyk a postoupit rychle k předčasným volbám. Je zbytečné kalkulovat, pro koho je to výhodné a pro koho ne. Nyní jde o obhajobu samotné stranické politiky a síly stran v parlamentu. Nyní ztrácí všichni, včetně této země. To by mělo být politickým stranám, přestože jsou zbytečně zakleslé do vzájemné osobní nenávisti (namísto toho, aby se ostře vymezovaly proti idejím, na kterých vznikly), jasné.

 

Omezit vládu (bezvládí) úředníků, jakkoliv idealizovanou jako „éru odborníků“, je možné pouze předčasnými volbami. Vše jiné volič nepochopí, nepřijme, a nakonec si řekne, že „ti odborníci jsou lepší než poslanci a celý parlament dohromady“. 

 

A zkáza bude dokonána.