Bohužel tato zásadní zpráva byla v nejsledovanějších informačních médiích zmíněna jen okrajově. I když nám o Putinovi sdělují v televizi a v novinách téměř všechno, dokonce i že má křestní jméno Adolf, moc zpráv o tom, že byl 1.9.2014 na zahájení stavby prvního plynovodu z Ruska do Číny, jsem nezaznamenal (česká mediální výjimka zdehle: Putin zahájil výstavbu plynovodu do Číny). Tímto čtyři tisíce kilometrů dlouhým plynovodem za 70 miliard USD má od roku 2019 proudit ruský plyn do Číny. Energiewende po rusku.

Prozatím největším odběratelem ruského zemního plynu je Evropa, kam loni Rusko dodalo 160 miliard metrů krychlových zemního plynu. Čínská spotřeba je v současnosti 170 miliard metrů krychlových ročně. A Gazprom (ruský státní plynárenský podnik) rád diverzifikuje své odběratele. Třicetiletá smlouva na dodávky byla podepsána již v květnu (za přítomnosti Putina a čínského prezidenta Xi Jingpinga), prozatím na 38 miliard metrů krychlových plynu ročně a v hodnotě 400 miliard USD. Pokud bude vzájemný obchod pro Rusko a Čínu výhodný, nic v zásadě nebude bránit zvýšení dodávek plynu vysoko nad výše zmíněný objem.

Co je však podstatné:

Očekává se, že do roku 2020 roční spotřeba Číny stoupne ze současných 170 miliard na 420 miliard metrů krychlových plynu. Hlad po plynu v Asii (a speciálně v Číně) je, zdá se, velký a bude strmě stoupat. Trh v Číně je tedy pro ruský gigant Gazprom obrovský. Potenciálně dalších až 200 miliard metrů krychlových, t.j. podstatně více, než kolik nyní dodává do západní a střední Evropy.

Další kontrakty na východě by znamenaly pro Gazprom (a Rusko) možnost omezit v případě potřeby dodávky jinam (tzn. do Evropy) aniž by to tolik bolelo. Vzájemná závislost Ruska a mnoha evropských států v rozsáhlé energetické oblasti plynárenství už tedy nebude vzájemná.