Tato do nebe volající diskriminace byla povýšena (úspěšnějšími stranami) na zákon a formálně je tudíž všechno v pořádku, což potvrdil i ústavní soud.

V našem státu má bohudík stejná práva každý občan a každá menšina ať už národnostní, sociální, názorová či jiná. V tomto případě však zákon stanovil jinak. Kde ale zákonodárci berou tu jistotu, že právě oni jsou těmi neomylnými bohy, kteří můžou rozhodnout o odebrání jakéhokoli legitimního práva komukoli? Anebo není pravda, že lidská práva platí pro všechny stejně?