V roce 1959 na Kubě zvítězila revoluční vojska vedená Fidelem Castrem, Ernestem Che Guevarou a Camilem Cienfuegosem. Revoluce svrhla krvavého diktátora Fulgencia Batistu, který byl podporován USA, za kterým zůstaly desítky tisíc mrtvých. Kuba se začala vymaňovat z nadvlády USA, ty totiž zhruba od roku 1901 zcela ovládly tento karibský ostrov, nejen ekonomicky, ale i politicky. Střídající se prezidenti byli vlastně jen jejich loutkami a Kuba byla kasinem a nevěstincem Spojených států. Revoluční Kuba se však od Spojených států odpoutala, znárodňovala zahraniční majetek, který využila ke zvýšení životní úrovně Kubánců, spustila alfabetizační kampaň, začala budovat kvalitní a dostupný školský a zdravotní systém - profilovala se jako suverénní stát se samostatnou vnitřní i zahraniční politikou.

Vraťme se však alespoň v krátkosti k událostem z poloviny dubna, které měly zvrátit vývoj započatý po vítězství revoluce z ledna roku 1959.

Akce, kterou si připomínáme pod názvem „Invaze v Zátoce sviní“ se ve své době stala jedním z klíčových okamžiků nejen v karibské oblasti a v Latinské Americe, ale hrozila přerůst v ozbrojený konflikt širšího rozsahu. Počátky vzniku konfliktu lze spatřovat v tom, že USA se nedokázaly smířit s vývojem na Kubě a ve smyslu Monroovy doktríny „Amerika Američanům“ si usurpovaly právo kontroly vývoje na ostrově.