Mnoho komentátorů si v těchto dnech, kdy si připomínáme vypuknutí První světové války, bude klást otázku, zda se podobná událost může opakovat i v našem století, popř. který konflikt má potenciál rozrůst se do války světové.

Doufám, že žádný, že ani Ukrajina, ani Sýrie, ani Írák neopustí současné hranice konfliktu. Přesto se vyplatí pár věcí si připomenout.

Zaprvé, občas slýcháme, (1) že lepší jsou dvoustranná ujednání národních států než mezinárodní organizace, (2) že samotné ekonomické propojování mezi státy – tj. propojování bez politické a vojenské dimenze – dokáže zabránit válce.

Henry Kissinger ve své skvělé knize Umění diplomacie popisuje, že první světová válka vznikla díky propletenci dvoustranných spojeneckých smluv, takže nepřátelství dvou států způsobilo dominový efekt války všech proti všem.