Vezmeme-li v potaz skutečnost, že zahraniční politika je v zásadě v pravomoci jednotlivých členských států EU, pak to, že se dokáží tyto státy shodnout na nějakém, byť minimalistickém postupu vůči východnímu agresorovi, je mj. důkazem toho, že máme společný civilizační základ – úctu k demokracii, právnímu státu a ochraně lidských práv. Vzhledem k různorodosti svých zájmů a historických zkušeností, ale i trvalou snahou Ruska EU narušit, to není málo. EU snad z této krize vyjde vnitřně jednotnější.