Evropané poptávají možnost zjednodušení byrokracie. Při pobytu či stěhování do ciziny se musejí prokazovat na úřadech a předkládat dokumenty vydané ve státě původu. I turista se může dostat do situace, kdy bude potřebovat vyhledat lékařskou pomoc a bude muset předložit uznatelný osobní dokument.

Odborná diskuse o nařízení probíhala na půdě právního výboru EP pod vedením Pavla Svobody (KDU-ČSL/EPP). „Nový předpis ušetří čas nejen více než 14 milionům lidí, kteří žijí mimo svoji zemi původu, ale i každému, kdo bude muset v jiném členském státě předložit originál či ověřenou kopii rodného listu, dokladu o rodinném stavu, trvalém bydlišti, občanství, vlastnictví nemovitostí či výpis z rejstříku trestů. Zruší se zdlouhavé úřední procedury a občané ušetří i peníze za všemožné poplatky s tím spojené,“ říká Pavel Svoboda, docent evropského práva na pražské právnické fakultě.
Principem jednotné úpravy je totiž povinnost zahraničních orgánů uznat listiny bez dalších požadavků na jejich ověření, jako je legalizace či apostila. Pokud by měli v zahraničí pochyby o pravosti, bude přímo na zahraničních orgánech, aby podaly státu, který dokument vydal, žádost o doplňující informace.

Podle Pavla Svobody by ale měly jít členské státy ještě o krok dál. „V dnešní době občané očekávají od Evropské unie v této oblasti více, než jen velmi postupné a omezené slaďování pravidel. Lituji toho, že členské státy nebyly ochotné jít v této oblasti tak daleko, jak navrhovala Komise. Musíme přejít od pouhého omezování komplikací do fáze tvorby skutečně společného prostoru. Jedině tento posun bude mít reálný dopad jak na podnikatele, ale i na běžné občany,“ uvedl Pavel Svoboda, který přitom naráží na skutečnost, že kvůli kompromisu s Radou nebylo možné zjednodušený režim uplatnit na více dokumentů, jako jsou vysokoškolské diplomy, osvědčení o zdravotním postižení a některé doklady důležité pro podniky.