Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, hezké dobré jitro.

Nejprve bych chtěl konstatovat, že tento zákon přináší změnu, která je velmi zásadní pro zdravotnictví, posouvá celou tu problematiku někam směrem dopředu a zavádí určitý řád do věcí, které z hlediska sledování péče byly nedostatečně ošetřeny. Mám však poměrně zásadní připomínku k tomuto programu. Nově formovaný ÚZIS a celá struktura, tak jak tam dnes pracuje, spolu s napojením na informace, které má pojišťovna, dává absolutní možnost, abychom měli všechny údaje ve zdravotnictví pohromadě. Tyto údaje jsou pro nás nesmírně důležité. Celý problém, který stále řešíme, to znamená cena zdravotnictví, je stále řešena z varianty, jestli dokážeme víc ušetřit nebo jestli dokážeme ze státního rozpočtu získat větší peníze za státní pojištěnce.

Ale tento problém má jinou, naprosto zásadní rovinu, tato zásadní rovina se nazývá kvalita poskytované péče. Jestliže kvalita poskytované péče bude skutečně dobrá v celém svém velikém průměru, bude využívat pro diagnostiku a léčbu jenom to, co je potřebné, tak jistě cena péče i kvantita péče se změní. Abychom mohli hovořit o kvalitě péče, musíme pro to mít nějaké statistické údaje. Prostor k tomu nám tento nový zákon dokonale otevírá. Jsem ale přesvědčen o tom, že informace o kvalitě péče, tak jak je poskytována, je informace, která je statkem veřejným, to znamená, že bychom na základě těchto materiálů měli spět k tomu, kdy bychom byli schopni definovat, jaké jsou léčebné výsledky jednotlivých pracovišť. Je to věc, která je ve světě běžná. Když ve Spojených státech půjdete na operaci, pracoviště, na které jdete, má samozřejmě svůj seznam výsledků, který je prezentován, kolik pacientů jim operaci přežilo, v kolika procentech byla úspěšná, kolikrát byli rehospitalizováni znovu pro nějaké komplikace, jaká byla délka ošetřovací doby. Všechny tyto údaje jsou známé.

A americký pacient, který je pojištěn jiným způsobem, nebo to platí jiným způsobem, si může skutečně vybrat. Může si vybrat, a tento výběr má samozřejmě limitace kryté kapacitou zařízení. V tržním prostředí to může znamenat, že cena výkonů na pracovištích bude rozdílná, může to znamenat v méně tržních prostředích, že pojistka je rozdílná, protože asi to nevíte, ale největší bonus, který mají kanadští železničáři, což je zvláštní povolání, protože ve vlaku vlastně jedou den a noc napříč zemí na druhou stranu a pak se zase za dva dny vracejí zpátky, tak největší bonus, který oni mají, je to, že jsou pojištěni tak, že v případě nemoci si mohou vybrat jakékoliv zdravotnické zařízení ve Spojených státech (?) a pojišťovna jim to uhradí. Pro tato povolání to má velký význam. Jsou to všechno povolání, která v sobě implicitně obsahují riziko kardiárních záležitostí a u kardiárních operací výsledky jednotlivých pracovišť jsou velmi rozdílné. A toto pojištění je jedna z věcí, která k povolání strojvedoucího vlaku, velmi nevýhodného a jinak neatraktivního, přitahuje celou řadu zájemců.