Děkuji za slovo, pane předsedo. Hezký dobrý den všem. I já jsem k tomuto tisku hovořil, ale cítím ve druhém čtení potřebu zopakovat nebo říci některé věci, které považuji za zásadní.

Je to zákon, který je opravdu zužován na zákon o zdravotních sestrách, ale je to zákon o všech nelékařských zdravotnických pracovnících a má ve všech těch oblastech podobné nebo stejné problémy, jako má oblast zdravotních sester, např. ta oblast farmakologických asistentů je také oblast, která je vlastně stejným způsobem řešena a neřešena, jako je tomu u zdravotních sester.

Problém zdravotních sester vlastně vzniká někde jinde. My máme v současné době vlastně tři možné způsoby, jak se vzdělat a dostat se do oblasti pracovní činnosti, kterou lze chápat jako činnost zdravotní sestry ve zjednodušeném slova smyslu. A já si myslím, že tady právě začíná ten zakopaný pes. Myslím si, že tento zákon do určité míry řeší současnou situaci a je asi potřeba zákon v této podobě akceptovat, a jsem velmi přesvědčen, že ho budeme jako Občanská demokratická strana podporovat, ale je potřeba si říci, že celý ten problém vychází vlastně z chybného nastavení. V životě to prostě musí být tak, že každé vzdělání musí mít před sebou pracovní uplatnění, musí být naprosto jasně definováno, jaký rozsah činnosti ten člověk bude dělat a co je tedy vlastně cílem jeho vzdělávání.