Když čtu článek sociologa Raška „Chyběj lidi, hlavně politici - ale ti dobří“ snažím se o něm přemýšlet v souvislostech. Politiky se nerodíme, stejně ani dobrými lidmi, a ani politiky se často nestaneme jen proto, že jsme „dobří“. Mohu se např. sáhodlouze rozepsat o tom, jak právě „dobrý člověk“ do politiky raději nikdy nezamíří. Ani opak není vyloučen! Přitom stále dokola opakuji, že politika není něco „zlého, zkaženého“. Vždy je hlavně o lidech, o jejich vztazích a o tom, co myslí a jak dělají. Politika je přitom podepřená vědou o politice (politologie, politická filosofie), jejíž historie má hluboké kořeny a tradice. Stejně jako své myslitele, z nichž někteří se v politice také přímo angažovali.