Snad španělské přísloví praví, že „Je to pořád ta stejná Jeanetta, jenom je jinak učesaná“, a píše se o ní v knize pro děti od H. Doskočilové - Posledního kousne pes. Mně se dostala do rukou někdy kolem roku 1976, kdy mi končil jeden z mnoha dalších školních roků a paní učitelka mi chtěla zřejmě vylepšit čtením prázdniny. Ano, je to relativně dávno, ale člověk má něco jako paměť, která některým z nás stále ještě slouží, stejně jako jiným už tolik ne. Ale i to patří k funkcím paměti, že se zbavuje přebytečné zátěže a dává nám tak šanci prožít si ještě to, co už jsme kdysi viděli a slyšeli, a snad i věděli, a odvaha nám stále neschází.

K té knize se občas vracím, resp. snažím si vybavit její obsah skrze jednotlivá přísloví v ní, která obsahovala ve vazbě na významy spojené se zkušenostmi a moudry národů.

Mostecká politická scéna, která je typická, jako mnoho dalších má také svá specifika. Je korupční, korumpující, je bizarní, stejně jako někteří spoléhají právě na to, že je taková. Proč? No, jinak už by ji zřejmě nevládli, resp. neovládali. Zvláštní je např. v tom, že tu můžete být „bojovnicí“ proti korupci a přitom kandidovat za subjekt, který na korupčních praktikách postavil svou existenci. A jistou dobu se mu to dařilo. Dodnes vládne Mostu či Lomu. A své zástupce má dokonce v PS PČR.

Voliči věřili a věří dodnes, že známá dětská neuroložka péčí o děti, naše děti přeci, je dostatečnou zárukou pro to, aby byla volena, zvolena a dál už to nikoho moc nezajímá, co se děje. Dokonce nikdo ani moc nepátrá po tom, co paní doktorka, senátorka prohlašovala, slibovala ještě před šesti, resp. sedmi lety. Natož, aby si dal práci s tím ověřit si, co vše ve většině nesplnila …. http://www.hnutiommo.cz/news/ommo-k-soucasnemu-deni-v-moste-aneb-co-pani-senatorka-ve-svem-rozhovoru-nerekla/. Takže dodnes zřejmě můžeme hledat ono číslo účtu, na který slibovala zasílat své náhrady senátorky.

Paní doktorka po šesti letech zřejmě uvažovala stejně, když opět pozdvihla svůj prapor do senátního boje o křeslo, protože – ať si někdo zkusí přeložit stéblo, parafrázuji její slova, když se začali ozývat hlasy o neplatnosti její kandidatury z podzimu 2016 – voličská účast volebního obvodu Most čítající pro 2. kolo 10, 73 % oprávněných voličů vypovídala spíše o tom, jak moc jim jde právě o paní doktorku (mj. je to pro ni nějakých drtivých 7, 5 % voličských hlasů ze všech voličů). Resp. je jim to jedno - a čert to vem, kdo tam bude zase příštích 6 let sedět na náklady státu, na něž se tak nějak skládáme všichni. Senát je dodnes – po 20 letech – odmítanou institucí! (možná pro takové praktiky a persony). Sinalá tvář jejího souputníka od Severočechů.cz, předtím KSČM, a ještě dříve KSČ (každý máme nějakou minulost!) Jaroslava Doubravy, na jehož kandidování za „zprofanovaný“ subjekt Severočeši.cz, byla stížnost k NSS poněkud zmatečná, vypovídala o tom, že právě v tento čas by senát opravdu jen nerad rušil, jak ještě chtěl v roce 1998 v dresu KSČM. Dodnes je tento senátor „drahý“ oběma – Severočechům.cz, KSČM, a důkazy podává na parlamentních listech.cz.